Hlavní obsah

Svět míří k „super El Niñu“. Zvyšuje se riziko extrémního počasí

V posledních týdnech dochází k výrazné proměně globálního počasí. Chladnější fáze La Niña rychle přechází do teplejšího El Niña. Patrné je to i na průměrné teplotě světových oceánů, která dosáhla historického maxima. V přechodné fázi jde o neobvyklý vývoj, který zvyšuje riziko extrémního počasí v nadcházejících měsících. Meteorologové hovoří o možném „super El Niñu“.

Foto: C3S/ECMWF

Většina světových moří měla 18. března výrazně nadprůměrné teploty.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Globální teplota mořské hladiny překročila 18. března dosavadní rekord pro tento den z roku 2024, což naznačuje zrychlující se trend oteplování.
  • Nástup El Niña v tropickém Pacifiku je téměř jistý, s prognózami naznačujícími rychlejší a intenzivnější průběh než obvykle, včetně odchylek až +2 °C.
  • Super El Niño může zásadně narušit globální cirkulaci atmosféry, zesílit extrémy počasí a zvýšit nestabilitu atmosféry, s možnými dopady i na evropské počasí.
Článek

Podle dat amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) překročila ve středu 18. března globální teplota mořské hladiny dosavadní rekord pro tento den z roku 2024. Může jít sice o krátkodobý výkyv, celkový trend oteplování v posledních týdnech je však zřejmý.

El Niño obvykle zvyšuje průměrnou teplotu oceánů o zhruba 0,2 °C. Současný rekord přitom přichází ještě v neutrální fázi Jižní oscilace (ENSO), což je alarmující. S nástupem El Niña se totiž očekává další růst teplot.

Podle portálu Severe Weather Europe je téměř jisté, že se El Niño v příštích měsících v tropickém Pacifiku plně rozvine. Naznačují to změny v atmosférickém i oceánském proudění. Silné západní větry tlačí teplou vodu do východního Pacifiku, kde teploty rychle rostou.

Nejnovější prognózy zároveň naznačují rychlejší nástup a větší intenzitu jevu. Už během léta se mohou odchylky teplot blížit k hodnotám +2 °C a na podzim dále zesilovat. Meteorologové proto mluví o „super El Niñu“.

Takto rychlé oteplování tropického Pacifiku může zásadně narušit globální cirkulaci atmosféry a spustit řetězovou reakci po celém světě. Oproti běžné teplé fázi ENSO má super El Niño ještě výraznější dopady na počasí.

Foto: NOAA/ClimateReanalyzer.org

Teplota světových moří se dostala 18. března na nejvyšší hodnotu v historii měření.

Ty zahrnují nejen další růst globálních teplot, ale i výrazné srážkové anomálie vedoucí k extrémům, od katastrofických záplav po dlouhé epizody sucha. Rekordně teplé oceány navíc dodají do atmosféry více vlhkosti, což zvýší její nestabilitu a nepředvídatelnost.

Nárůst globálních teplot a vlhkosti v atmosféře či změny v globální cirkulaci se projeví i na počasí v Evropě, i když obvykle slaběji než v jiných částech světa.

Vlny veder ve střední Evropě?

Už letošní léto může naznačit první změny. V minulosti se při nástupu silného El Niña na začátku léta častěji vytvářely tlakové níže nad severním Atlantikem. Ve střední Evropě to vedlo k častějším vlnám veder i přívalovým srážkám v důsledku přílivu teplého a vlhkého vzduchu.

Vliv El Niña se však obvykle projevuje se zpožděním. Letošní léto tak bude spíše předzvěstí vývoje v dalších měsících. Pro globální klima to znamená vysokou pravděpodobnost, že období let 2026 a 2027 může překonat dosavadní rekordně teplé období let 2023 a 2024.

Výběr článků

Načítám