Článek
Jednoduché, ale názorné pokusy probíhaly i venku před hlavní budovou meteorologického ústavu v pražských Komořanech. „Je patrné, jak vznikají některé meteorologické jevy,“ ukazovala meteoroložka Jana Hujslová.
Mezitím její kolegové ukazovali vznik námrazy a její rozpuštění solí nebo vkládali do kádinky s vodou načerveno obarvenou misku s teplou vodou a namodro obarvenou ledovou kostku. Bylo patrné, jak se studená drží dole u dna, zatímco teplá stoupala vzhůru. „To můžeme zkusit i doma,“ těšil se na vlastní laboratoř jeden z tatínků Roman Dubský, který sem přivedl své děti. „Jsou to fajn nápady a je dobře vidět, jak to v přírodě funguje,“ dodal.
Plno bylo také v předpovědním sále centrálního pracoviště. „Tady vznikají například předpovědi pro silničáře, nebo meteorologické výstrahy a ve spolupráci s hydrology výstrahy před povodněmi,“ uvedla Hujslová, zatímco v sále plném obrazovek s mapami a grafy lidé naslouchali, jak dokáže být počasí zrádné.
„Na radarech se může zdát, že prší, ale ve skutečnosti kapky vůbec nedopadnou na zem, dostanou se do suché oblasti a vyschnou, než dopadnou,“ vysvětloval meteorolog jeden z dotazů amatérského pozorovatele, který se divil, že mu obrazovky ukazují dešťová oblaka, ale kapky nikde.
Před budovou bylo také k vidění malé letadlo. Bylo u stánku, kde se prezentovala spolupráce s letovým provozem, pro který je stejně jako třeba pro silničáře předpověď zcela zásadní. „Úspěšnost předpovědí se pohybuje mezi 90 až 95 procenty, děláme předpověď na třicet hodin dopředu a každé tři hodiny ji upřesňujeme,“ prozradil o své práci meteorolog Miloslav Švandrlík.
Na dotaz musel také doplnit výklad o různých přístrojích, které používají. „Děláme servis jak pro velká letiště, tak i pro malé sportovní letce. Konečné rozhodnutí například na zastavení provozu ve špatném počasí je ale na samotném řízení letového provozu, my jim k tomu jen poskytujeme potřebné informace, které stále aktualizujeme,“ doplnila pracovnice tohoto oddělení Lucia Drenčáková.
