Článek
„Zájem o takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt projevilo celkem 56 500 osob,“ sdělila Novinkám mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Ukrajinští uprchlíci mohli o tento druh pobytu projevit zájem do konce dubna, nyní bude ministerstvo vnitra zkoumat, zda splnili poměrně přísné podmínky.
Ty vláda ponechala na stejné úrovni, jako je zavedl předchozí Fialův kabinet. Kromě jiného tak musí žadatel vydělávat 440 tisíc korun hrubého ročně, za každou další osobu v domácnosti se pak laťka zvyšuje vždy o 110 tisíc korun.
V minulém roce o toto pobytové oprávnění projevilo zájem 82 tisíc uprchlíků, podmínky však splnil jen zlomek z nich, zhruba 16 tisíc. Držitelé zvláštního dlouhodobého pobytu mají jistotu, že v Česku stráví dalších pět let a otevře se jim cesta k pobytu trvalému.
Nemusejí se jako ostatní uprchlíci spoléhat na dočasnou ochranu, která se prodlužuje vždy o rok, a není jisté, co s jejími držiteli bude po skončení války na Ukrajině. Vláda udělováním dlouhodobých pobytů dává alespoň části uprchlíků jistotu, že v Česku mohou zůstat déle, případně i napořád.
Ještě loni v červnu přitom předseda Babiš kritizoval tehdejší vládu slovy: „Místo, aby podpořili české ženy, aby měly děti tady doma, chtějí motivovat cizinky, aby zůstaly a rodily. Ale my říkáme jasně, uprchlíci, až skončí válka, se mají vrátit domů.“ Babiš se tak vymezoval vůči údajnému plánu na zavedení rodičovské pro Ukrajinky, takový cíl však tehdejší lidovecký šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka vyvrátil.
Proč změnil rétoriku
„Před volbami to byla jiná situace. Hnutí ANO usilovalo o takový výsledek, aby mohlo sestavit jednobarevnou vládu bez koaličních partnerů, a k tomu potřebovalo i hlasy nacionálně laděných voličů z tábora SPD nebo Stačilo!, proto ta rétorika,“ popsal politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Babiš tehdy také zpochybňoval, že Česko díky uprchlíkům bohatne. „A nevěřte jim, že máme z toho větší příjem než výdaj, není to pravda,“ prohlásil tehdy. Zároveň však ve stejném období v diskusi řekl: „Máme tady Ukrajince, kteří přišli před válkou, a my je strašně potřebujeme, ale potřebujeme i ty, kteří přišli po válce. Agrofert zaměstnává 1600 Ukrajinců.“
„Jsem si jistý, že Andrej Babiš naprosto chápe ekonomickou realitu přínosu ukrajinských uprchlíků,“ uvedl Malý. I ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na konci dubna prohlásila: „Všichni Ukrajinci, kteří tady pracují, platí nám daně a sociální i zdravotní pojištění, tak zaplaťpánbůh za ně, protože je potřebujeme.“
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, už dříve Novinkám řekl: „Kdyby Ukrajinci ve větších počtech odešli, zastaví se v podstatě celé Česko.“ Tomu odpovídají i kroky, které činí Babišova vláda ANO, SPD a Motoristů.
Uprchlíků přibývá
Projevy SPD vůči Ukrajincům zůstávají kritické. „Požaduji okamžité ukončení takzvané dočasné ochrany Ukrajinců v České republice a také okamžité ukončení vyplácení jakýchkoliv dávek Ukrajincům,“ uvedl například po slovech Schillerové předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura.
Ve skutečnosti však v Česku stále mírně přibývá uprchlíků z Ukrajiny, podle poslední statistiky jich je přes 384 tisíc, před rokem to bylo 371 tisíc. Že se část z nich opět dočká dlouhodobých pobytů, kladně hodnotí i Vít Rakušan, předseda STAN a bývalý ministr vnitra, který se zvláštními dlouhodobými pobyty přišel.
„Nebudu kritizovat něco, co jsem zavedl. Kdybych na ministerstvu zůstal, zamyslel bych se nad tím, zda pobyt nerozšířit, byl nastavený přísně. Ale je dobře, že se v tom pokračuje,“ řekl Novinkám.
