Hlavní obsah

El Niño se může vrátit už v létě. Hrozí další růst globálních teplot

Chladná fáze La Niña podle Světové meteorologické organizace (WMO) končí a pacifická cirkulace přechází do neutrálního stavu. Modely však naznačují, že tropický Pacifik se rychle otepluje a už v létě by mohl nastoupit jev El Niño. Ten obvykle přispívá k dalšímu růstu globálních teplot.

Foto: C3S/ECMWF

Povrchové vody tropického Pacifiku se mezi prosincem (vlevo) a únorem (vpravo) citelně oteplily.

Článek

El Niño – Jižní oscilace (ENSO) v rovníkové oblasti Pacifiku patří mezi nejvýznamnější klimatické systémy na planetě. Ovlivňuje proudění atmosféry i oceánu a tím i rozložení teplot a srážek po celém světě.

Podle předpovědi WMO by se současná chladná fáze La Niña měla během jara změnit na neutrální fázi, při níž jsou teploty mořské hladiny v oblasti ENSO v normálu. La Niña trvala od října 2025 a výrazně ovlivnila například chování polárního víru během letošní zimy.

Sezónní modely naznačují, že v neutrální fázi ENSO se bude dále globálně oteplovat. Nejnovější výhled pro období od března do května 2026 počítá s nadprůměrnými teplotami na většině pevniny, včetně Evropy, a se změnami v rozložení srážek.

Foto: International Research Institute for Climate and Society (IRI)

Předpověď fází ENSO do konce roku 2026

Ještě větší pozornost ale přitahuje výhled na léto. Aktuální modelové výstupy naznačují poměrně rychlý nástup teplé fáze El Niño. Tento jev vzniká při zeslábnutí pasátů v tropickém Pacifiku, což podle současných měření skutečně nastává.

Bude rok 2026 teplotně rekordní?

Období pod vlivem jevu El Niño bývají globálně teplejší. V podmínkách pokračující klimatické změny se navíc jeho oteplující vliv zesiluje. Vývoj cirkulace ENSO nyní připomíná situaci před nástupem silného El Niña v roce 2023.

„WMO bude v nadcházejících měsících pečlivě sledovat vývoj podmínek. Poslední El Niño z let 2023–2024 patřil mezi pět nejsilnějších v historii měření a přispěl k rekordním globálním teplotám v roce 2024,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.

Podle Carla Buontempa, ředitele evropské služby pro změnu klimatu Copernicus, by rok 2026 mohl být dalším teplotně rekordním rokem, pokud se El Niño skutečně rozvine. Nejvýraznější dopad by se však v takovém případě projevil nejspíše až v roce 2027.

Důsledky pro světové klima mohou být výrazné. Evropa je sice jevem ENSO ovlivňována spíše nepřímo, protože její podnebí závisí především na atlantické cirkulaci a dynamice tryskového proudění, přesto statistiky ukazují, že léta během El Niña bývají teplejší.

V důsledku toho roste riziko dlouhých a intenzivních vln veder i období sucha. Teplejší atmosféra navíc pojme více vlhkosti, což může přinést častější přívalové deště a silné bouřky. To, zda se takový scénář naplní už letos v létě, ukážou až příští měsíce.

El Niño – Jižní oscilace (ENSO)

El Niño – Jižní oscilace (ENSO) je nepravidelný periodický jev ve východní oblasti tropického Pacifiku, při kterém dochází ke změně povrchových teplot moře a narušení Walkerovy cirkulace, během níž může dojít k oslabení, nebo dokonce obrácení pasátů. To může mít významný vliv nejen na regionální, ale i na celosvětové klima. Fázi ENSO určujeme podle teplotních anomálií (teplejší nebo chladnější) v oblasti mezi 120° a 180° západní délky.

El Niño je teplá fáze ENSO, která nastává, když se povrchové vody v Tichém oceánu u rovníku významně ohřejí. Navíc rovníkové větry tlačí teplou vodu směrem na východ, tedy opačným směrem než obvykle. Tento jev narušuje běžné vzory atmosférické cirkulace, což může mít globální dopady na počasí. Během El Niña dochází k silným srážkám v některých oblastech (např. Jižní Amerika) a suchu v jiných (např. Austrálie a jihovýchodní Asie). Jev se objevuje přibližně každých 2–7 let.

La Niña je studená fáze ENSO, která je opakem El Niña. Dochází při ní k ochlazení povrchových vod v rovníkové části Tichého oceánu a rovníkové větry tlačí teplou vodu naopak silněji směrem na západ. Tento jev posiluje běžné vzory atmosférické cirkulace, což také vede ke globálním dopadům na počasí. La Niña způsobuje sucho v Jižní Americe, zatímco v Austrálii, jihovýchodní Asii a dalších oblastech přináší intenzivní deště a záplavy.

Výběr článků

Načítám