Celý život léčil pacienty s plicními chorobami, nakonec sám onemocněl. Statisíce lidí o své nemoci vůbec nevědí, říká

„Když mi bylo zhruba 55 let, začal jsem zjišťovat, že moje dechové funkce nejsou takové, jaké bych očekával při svém věku,“ začíná vyprávět doktor Stanislav Kos.

Všiml si, že chůze do kopce ho rychle zadýchala a při sportu už nebyl tak výkonný.

„A tak jsem se domluvil s kolegy, provedli mi funkční vyšetření a zjistili, že mám skutečně postižení drobných plicních průdušek. To se kombinovalo s mými alergickými projevy, takže mám takovou zvláštnost, že patřím mezi patnáct procent lidí, kteří nikdy nekouřili, a přitom mají chronickou obstrukční plicní nemoc, které říkáme CHOPN,“ vysvětluje Kos.

CHOPN je chronické onemocnění, při kterém se zužují dýchací cesty. Pokud jsou zánětem zasaženy i plicní sklípky, dochází k rozšíření plic, takzvané rozedmě. Pacienti si stěžují na dušnost, sípají, bolí je na hrudi a vykašlávají hlen. Podle odborníků se jedná o nejčastější příčinu návštěv u plicních lékařů. Ohroženi jsou velmi často kuřáci.

„Postihuje pětinu až čtvrtinu lidí v populaci 70+, ale bohužel je poměrně častá i u mladších. Mají ale menší symptomy, tak k lékařům tak často nechodí,“ zmiňuje doktorka Martina Koziar Vašáková, která vede odbornou plicní společnost. Neuvěřitelných 37 let se v ní angažoval i Stanislav Kos.

S obstrukční plicní nemocí se léčí na čtvrt milionu pacientů. „Ale zhruba stejný počet lidí tuto nemoc má, aniž by to vůbec tušili,“ doplňuje ji Stanislav Kos a pokračuje ve svém vyprávění: „Můj dědeček i otec měli podobné potíže, jako mám já, takže u mě je nějaká genetická závislost,“ svěřuje se.

Jaké pocity měl, když se dozvěděl, že i on sám je nemocný? „No musel jsem se s tím nějakým způsobem vyrovnat. Začal jsem intenzivně rehabilitovat, absolvoval jsem lázeňskou léčbu, která mně velice prospěla. Hlavně jsem pravidelně užíval inhalované léky,“ říká Kos. Upozorňuje, že je velmi důležité provádět inhalace správným způsobem, aby byly skutečně účinné.

„Při vizitách jsme si nechávali předvádět od pacientů, jakým způsobem používají inhalační léky. Zjišťovali jsme, že víc než padesát procent lidí to neumí správně,“ vzpomíná lékař.

„CHOPN je nemoc, která se nedá úplně vyléčit, dá se jen zpomalit. Ale s věkem se postupně zhoršuje. A pokud někdo bere léky, a ještě k tomu třeba kouří, tak si samozřejmě to zlepšování výrazně zpomaluje,“ upozorňuje.

Jeho vlastní diagnóza mu pomohla lépe pochopit, co pacienti s podobnými potížemi prožívají. Jejich práva hájí i coby předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

„Při besedách s pacienty, kterých jsem absolvoval desítky, se jim snažím vysvětlit, v čem je podstata vzniku nemoci, a důležitost pravidelného léčení,“ vysvětluje jednu ze svých úloh v ČOPN.

„Je to už přes dvacet let, co ve spolku pracuji a zjišťuji, že není úplně rovný přístup našich regulačních zdravotnických orgánů ke všem pacientům. Například ty nejúčinnější léky na rozšíření průdušek nebylo možné předepsat těm, kteří kouřili. A to považuji za nesmysl a výraznou diskriminaci kuřáků. Je to jediná diagnóza, která má tuto podmínku,“ stěžuje si.

Nejlepší je podle něj samozřejmě s kouřením vůbec nezačínat. „A pokud někdo kouří, v jakémkoliv věku, je lepší s ním přestat, plicní funkce se pořád zhoršují,“ vzkazuje doktor Kos.

A co naopak doporučuje? „Snažit se dostat na zdravý vzduch, do přírody, věnovat se pohybu, chodit na procházky, zdravě se stravovat a nepřepínat svoje síly,“ vyjmenovává.

Důležitá je také prevence. Lékaři se ji snaží aktivně nabízet a pro zájemce připravili vyšetření plic zdarma. Koná se na konci listopadu ve velkých městech po celé republice.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Plicní ambulance