Hlavní obsah

Při zamilovanosti mozek funguje jinak. Pomáhá přehlížet partnerovy nedostatky

2:25
2:25

Poslechněte si tento článek

Láska a zamilovanost jsou většinou vnímány jako emocionální reakce. Podle vědců ale při nich dochází v mozku k poměrně velkým neurologickým a fyziologickým změnám, které mají vliv i na budování vztahu.

Foto: Profimedia.cz

Při zamilovanosti dochází ke změnám v mozku.

Článek

Zesnulá biologická antropoložka Helen Fisherová a neurovědkyně Lucy Brownová vedly fascinující diskusi o tom, jak náš mozek využívá „pozitivní iluze“ k udržení zdravých vztahů. Obě vědkyně popsaly „pozitivní iluze“ jako naši schopnost přehlížet to, co se nám na někom nelíbí, a soustředit se na to, co se nám líbí.

Podobně to popisuje i psycholožka Heidi Reederová, která mluví o pozitivní iluzi jako o něčem, co umožňuje maximálně vnímat partnerovy přednosti a minimalizovat vnímání jeho chyb.

Podle vědců za tím vším stojí změny v mozku. Fisherová a Brownová ve svých studiích provedly několik skenů mozku u stovek lidí v různých stavech zamilovanosti. A zjistily, že pokud je pár v dlouhodobém a šťastném vztahu, aktivují se u něj tři konkrétní oblasti mozku:

  • Oblast mozku spojená s empatií
  • Oblast mozku spojená s ovládáním stresu a emocí
  • Oblast mozku spojená s pozitivními iluzemi

Oblast s pozitivními iluzemi se nazývá ventromediální prefrontální kůra. Zde podle studie zveřejněné v odborném časopise Cerebral Cortex Journal zpracováváme úsudek. Když jsme k něčemu či někomu kritičtí, vzniká to právě v této oblasti mozku. A víte, co se s touto oblastí děje, když jsme v milostném vztahu? Aktivita v této oblasti se sníží.

Když jsme zamilovaní, náš mozek se rozhodne pozastavit zpracování negativních úsudků. To sice neznamená, že ignorujete každou špatnou vlastnost svého protějšku nebo že dokážete omluvit jeho odporné chování či zneužívání, ale spoustu negativních věcí opravdu nevidíte.

I na neurologické úrovni jednoduše víme, že aby vztah fungoval, je potřeba některé věci přehlížet. Což je patrné u dlouhodobých vztahů. Jakmile jsou spolu partneři delší čas, je pro ně velmi těžké nelézt si na nervy a nevidět na druhém to nejhorší.

Děje se tak jen ve skutečně kvalitních, podporujících vztazích, kdy mozek i nadále partnerům pomáhá zvládat mnohé nesnáze tím, že snižuje přísnost, s jakou posuzují své protějšky. I díky tomu jsou více empatičtí a otevřenější vůči chybám a slabostem toho druhého.

Podle vědců má tak náš mozek i na biologické úrovni představu o tom, co je potřeba k tomu, aby dva lidé spolu delší čas vydrželi, zvládli spolu překonávat všechny překážky a měli se přitom stále rádi.

Výběr článků

Načítám