Nebojte se občas si pořádně zaklít, ať jste žena, nebo muž. Zbavíte se bolesti, získáte sílu, zlepšíte vztahy

Jen si vzpomeňte, jaký půvab a zároveň tah na branku má každý výstižně v textu umístěný „šrapnel“ v přednáškách a hrách Divadla Járy Cimrmana. I tam je navíc patrné, že je úplně jedno, zda ho použije žena nebo muž, ačkoli řada lidí má stále za to, že klení, vulgarismy či sprostá slova jsou spíš výsadou mužů a že u žen působí nežensky.

Je to tak, ovšem bavíme-li se o případech, kdy dívka nebo žena používá výraz na „p“ za každým druhým slovem. Tedy s podobnou frekvencí jako chlapi na fotbale „ty vole“.

Pokrytečtí moralisté se rádi dušují, že by sami sprosté slovo nikdy nepoužili. Ani by si ho nepomysleli, natož aby ho řekli nahlas. Zato škodí a ubližují lidem kolem sebe i cizím, jak se jen dá. Kdo je potom lepší, morálnější, inteligentnější? Ten, kdo občas kleje, má rozhodně čistší charakter i vyšší emoční a sociální inteligenci.

Jistě jste si mnohokrát všimli, že když se vám něco stalo a řekli jste, možná dokonce se zvýšeným hlasem, například „do pr…“ nebo „sakra“, nesmírně se vám okamžitě ulevilo.

Jde o proces zmírnění bolesti prostřednictvím stresové reakce „bojuj nebo uteč“. Vyslovení vulgarismů signalizuje oblasti mozku známé jako amygdala, aby uvolnila adrenalin, což následně vede k uklidnění a úlevě od bolesti. „Zvyšuje se srdeční frekvence a galvanická kožní reakce,“ doplňuje neurovědkyně Emma Byrneová.

Je také dokázáno, že použití nadávek přispívá ke zvýšení odolnosti a výdrže. Účastníci odborné studie nořili ruce do vany s ledovou vodou. Jednou u toho opakovali sprosté, podruhé neutrální slovo. V prvním případě udrželi ruce pod vodou déle. Zvýšená tolerance bolesti, pramenící z vyslovování vulgarismů, je pochopitelně výraznější u lidí, kteří nemají ve zvyku klít příliš často.

V neposlední řadě má používání peprných slov příznivé účinky při stresu, úzkosti a depresi.

„Nadávání se zpracovává v mnoha různých částech mozku najednou, proto je účinnějším rušivým elementem než cokoli jiného,“ uvádí Byrneová. Někteří pacienti s těžkými poraněními mozku, kteří nemluví, si proto zachovávají schopnost nadávat.

Co je bolestivé, je obvykle také emotivní. „Jestliže nám něco způsobí bolest, cítíme hněv nebo strach. Když si zanadáváme, dokážeme tím tyto emoce zpracovat a dostat je ze sebe ven,“ vysvětluje odbornice.

„Sprostá slova nám rovněž umožňují ventilovat emoce, jako jsou hněv a frustrace, a vyrovnat se s nimi,“ potvrzuje psycholog a odborník na nadávání Timothy Jay.

Vědci zjistili, že pokud řidiče naštve, že jim někdo nedal přednost v jízdě nebo musí stát v koloně, a pořádně si zanadávají, pomůže jim to potlačit hněv a vrátit se do vyrovnanějšího emocionálního stavu.

Používání sprostých slov ve správné míře vám pomůže také s vylepšením a prohloubením vztahů. Občasné použití lehkého vulgarismu ve srandě pomáhá sblížit stejně naladěné lidi, kteří chápou, že nejde o urážky, ale o nadsázku.

„Jestliže máte potíže s vyjadřováním emocí, může vám vulgarismus posloužit jako bezpečný způsob, jak vyjádřit pocity, aniž byste je museli pojmenovat,“ doporučuje dále Byrneová. Podle ní se to hodí třeba na pracovištích, kde je převaha mužů a nemluví se tam o citech a pocitech. Snadno tak lze vyjádřit frustraci, rozrušení nebo hněv, aniž by to působilo pošetile či zženštile.

Psycholog Timothy Jay považuje nadávky „za šikovnou krabici s nářadím“. Můžeme je používat různými způsoby v odlišných situacích pro osobní nebo společenský prospěch. Vulgarismy mohou prolomit společenská tabu a vytvořit neformální prostředí, ve kterém lidé cítí, že tam patří.

„Vyvolávají i přesvědčení, že mluvící osoba je upřímná, protože říká to, čemu skutečně věří,“ poukazuje Jay. Důkazem budiž série studií, která zároveň odhalila, že vulgarita je spojená také s menším množstvím lží a podvodů a silnějším pocitem integrity.

Chcete být vnímáni jako věrohodní? Klejte! V jiné sérii studií vědci zkoumali používání nadávek ve fiktivních právních výpovědích. Účastníci vyhodnotili výpovědi s nadávkami jako věrohodnější než stejné výpovědi, které neobsahovaly vulgarismy.

Ne každý přijímá vulgární jazyk stejně. Třebaže vaše úlevná slova od „k“ nebo „p“ či jiná můžou v určitých situacích přinášet ovoce, v jiných mohou být naprosto nevhodná a docela vám zavařit.

„V novém prostředí nejprve pozorujte, jak ostatní používají jazyk. Všímejte si toho, jestli lidé používají vulgarismy, které konkrétně, v jakých situacích a jak na ně ostatní reagují. Zda je říkají všichni, nebo jen někteří,“ radí Jay.

Se ženou, kterou znáte jen od vidění, nebudete mluvit stejně jako s kamarádem z dětství. Na pracovišti může etiketa nadávek záviset na postavení. Ačkoli je používá šéf, nutně to neznamená, že projdou i vám. „Rozhodně si dávejte pozor na jazyk v přítomnosti malých dětí,“ připomíná Emma Byrneová.