Článek
„Studie ukazuje, že hlavním důvodem monogamie nebyla snaha o omezení násilí či zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – zejména o zemědělskou půdu,“ vysvětluje Novinkám mluvčí Jihočeské univerzity Edita Kadlecová.
Vědci hledali odpovědi na otázku, proč se na úkor monogamního manželství neprosadila kultura umožňující polygamii. Zvlášť když antropologická data ukazují, že víc než 80 % historicky doložených lidských společností polygynii umožňovalo.
Častěji se přitom polygamie vyskytovala tam, kde existovaly výrazné rozdíly z pohledu zdraví, bohatství a sociálního postavení mezi muži. Předchozí výzkumy přitom naznačily, že v globálním měřítku byly tyto rozdíly způsobeny především výskytem infekčních onemocnění a mírou násilí ve společnosti. Pro ženy pak bylo výhodnější žít v polygynním manželství a sdílet partnera s dalšími ženami.
O to záhadnější je, proč relativně malá část společností, často ty nejbohatší, nejkomplexnější a vyznačující se nejvyšší mírou sociální nerovnosti, prosadily monogamii jako zákonem vynucovanou normu.
„Dosavadní debata nabízela dvě hlavní vysvětlení tohoto paradoxu. Podle první teorie měla monogamie snižovat počet nezadaných mužů, omezovat násilí a posilovat spolupráci, čímž zvyšovala stabilitu společností,“ zmínila jednu z teorií Kadlecová.
Druhá teorie se soustředí na rodiny a dědictví: s rozvojem zemědělství a úbytkem volné půdy se majetek stal zdrojem, který ztrácí hodnotu, pokud je rozdělován mezi mnoho manželek a dědiců.
„Obě tyto teorie jsou intuitivně srozumitelné a často zaznívají v diskusích o původu a významu instituce manželství. Vycházejí však převážně z historické reality evropských společností, což je pochopitelné, protože monogamie se v Evropě rozšířila už v dávných dobách. Zároveň ale víme, že monogamie vznikala opakovaně v různých částech světa mimo indoevropský kulturní okruh,“ vysvětlil vedoucí autor studie Pavel Duda z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Podle něj výsledky jejich zjištění ukázaly, že monogamie napříč společnostmi byla silně spojena s privatizací půdy a s ekologickými faktory, které činí půdu vzácnou. Zatímco snížení násilí či posílení spolupráce studie nepotvrdila.
Studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) tak naznačuje, že monogamie jako společenská norma vznikala opakovaně jako adaptace na problémy dědictví a mezigeneračního soupeření o omezené zdroje, nikoli primárně jako nástroj stabilizace společnosti.
