Článek
Zamýšlíte se nad tím, jakým způsobem využíváte sociální sítě? Sledujete cíleně obsah, který považujete za podstatný a relevantní, nebo spíše bez hlubšího uvážení procházíte jednotlivé příspěvky, aniž byste reflektovali jejich dopad na vaše vnímání a postoje?
„Velmi často sdílíme, přeposíláme příspěvky, které nás zaujmou, ale ne vždy si dáme práci, abychom ověřili jejich pravdivost, alespoň základními odpověďmi na otázky: Jak vznikly, mají ovlivnit naše uvažování?“ upozorňuje socioložka Rebecca Dolginová z New School for Social Research.
Nejhorší ze všeho je, že si takové vlastní chování lidé nedokážou sami přiznat, v důsledku čehož si sami snižují schopnosti rozlišit, co je správné a co ne. Mylně se tak domnívají, že naprosto skvěle všemu, co napíšou a sdílejí na internetových platformách, rozumí, jsou nestranní, což ale ve skutečnosti nemusí být vůbec pravda.
Největší chyby v hodnocení vlastního chování na sítích
Špatný odhad času tráveného na sítích. „Můžete mít pocit, že jste na facebooku byli jen pár minut, ale ona je to hodina. Cestou do práce. Další na toaletě v práci a následně cestou domů. Večer také nekončíte společenskou hrou s rodinou, ale sledováním diskusí u příspěvků, které vás zaujaly,“ vysvětluje Dolginová.
Na druhou stranu je třeba zmínit, že dochází nejen k podceňování, ale i k přeceňování toho, jak vnímají lidé čas trávený na sítích. Jen 5 % má jasno a dokáže správně odhadnout dobu, kterou této zábavě věnuje.
Přítomnost na sítích tvoří obsah. Pravděpodobně víte, že prohlížení, lajkování, čtení je vše, co živí algoritmus toho, co následně sítě nabízejí. Možná ale nevíte, že algoritmy přizpůsobují obsah na základě vašeho kontextu, jako je geolokace, zařízení a obsah, se kterým jste interagovali.
Je důležité si uvědomit, že neexistuje neutrální způsob, jak být na sítích. Tvoříte si obsah své zdi, i když si myslíte, že se jen díváte. Nelajkujete. Nekomentujete. Také to, že u některého příspěvku zpomalíte, vede k tomu, že jej algoritmus vyhodnotí jako zajímavý – pro vás. A nabídne vám podobný. Snadno vám tak může nabízet i podobné příspěvky, se kterými jste původně nesouhlasili.
ProŽeny.cz
Popírání toxicity sociálních médií. V nedávné studii pro Reddit.com bylo zjištěno, že 43 % uživatelů zveřejnilo alespoň jednou toxický obsah. Bez ohledu na to, jestli se přidali k diskuzi o postavě modelky, válečných zločinech, zda zveřejnili stížnost na souseda zahradníka…
Toxicita příspěvků je v některých případech špatně rozpoznatelná a i takové, které jsou zdánlivě bezpečné, mohou vést k nárůstu verbálního násilí a nespokojenosti ve společnosti. Přesto měla většina respondentů pocit, že škodlivý příspěvek nikdy nezveřejnili.
Sociální média reflektují svět. Nikoliv. Média tohoto typu svět zkreslují. Nabízejí vám iluzi náměstí, kde se diskutuje, lidé potkávají, jako by to bylo v offline světě. Není tomu tak. V přítomném okamžiku by během diskuze nikdy nebyly názory tak polarizované jako ve světě jedniček a nul, kdy může kdokoliv zveřejnit cokoliv anonymně. Pokud si toto lidé neuvědomují, mohou (a přesně to dělají) sociální sítě křivit smysl pro to, co je a není normální.
Víra ve vlastní důvtip. Řada lidí je přesvědčena, že se dokážou před dezinformacemi ochránit. Předpokládají, že lži a nepravdy snadno odhalí a nebudou je dál šířit. Studie ale dokazují, že šíření falešných zpráv se může dít i vinou nepozornosti, nejen nedostatkem vnímavosti.
Způsob používání sociálních médií není příznivý pro kritické myšlení. Tudíž sdílet zavádějící a nepravdivé informace je velmi snadné. Vždyť jde o jediný klik. Není třeba z něj dělat vědu, že.
Anketa
Co s tím?
Pracujte s informacemi na sociálních sítích tak, jako byste četli noviny. Sledujte pečlivě celý příběh, nevěřte jedinému zdroji.
Ověřujte si obsah, sledujte, z jakých zdrojů informace pochází. Pokud si nejste jisti pravdivostí, intuice vám našeptává, že je něco v nepořádku, nesdílejte příspěvek, nelajkujte ho. Tím jen přiživujete jeho autenticitu.
