Hlavní obsah

Když přílišná upovídanost škodí

Když člověk hodně mluví, hodně toho řekne. Kolik z té hromady sdělení je však hodnotných? Odhalte, co za vaší nutkavou upovídaností stojí, a osvojte si jednoduché strategie, jak ji lépe zvládat.

Foto: Envato Elements

Přílišná upovídanost lidi odrazuje (ilustrační foto).

Článek

Všimli jste si, že když s někým hovoříte, po chvíli neudrží oční kontakt, rozhlíží se kolem sebe, vrtí se, vypadá nezaujatě? Opakuje se vám situace, kdy se lidé v půlce vaší věty otáčí na někoho jiného, nebo vás přeruší s tím, že potřebují jít na toaletu? Takové chvíle zamrzí a z jejich dozvuků vám je smutno ještě několik hodin i dní. Tím, že příliš mluvíte, si ubližujete. Je tedy nejvyšší čas s tím něco udělat.

Proč tak moc mluvíte

Pro začátek je nutné zjistit, co stojí za vaší potřebou pořád mluvit. Každé chování má totiž nějakou funkci a účel. Pokud pouze přestanete s nežádoucím jednáním, není to tak účinné, jako když se dostanete k jádru problému a zapracujete na něm.

Někdo příliš mluví, aby zmírnil úzkost, jiný neví, co si se sebou počít ve společnosti. Dalšímu vadí nepříjemné ticho.

Jsou také lidé, kteří lační po emoční podpoře, protože jim v životě chybí, a po tom, aby jim někdo naslouchal. Při rozhovorech se pak těžko ovládají, působí egocentricky a místo podpory se dočkají odporu.

Odpovězte si na otázky:

  • „Proč tak moc mluvím?“
  • „Z jakých důvodů mám potřebu být slyšet?“
  • „Chci, aby mě lidé vnímali jako odborníka?“
  • „Cítím úzkost, nebo nevím, co jiného ve společnosti dělat?“
  • „Jak se cítím, když je ticho?“

Identifikace konkrétních důvodů vás přivede k tomu, co je třeba napravit.

Chyťte se při činu

Abyste se mohli nutkavého mluvení zbavit, musíte vysledovat moment před tím, než spustíte a budete k nezastavení. Začněte si pečlivě všímat toho, jak na vás lidé reagují.

Jakmile zachytíte, že druhý ztrácí oční kontakt, nebo zájem o to, co říkáte, nadechněte se a zastavte. Umožníte mu tak promluvit nebo se na něco zeptat.

Vyvážená konverzace je klíčovou součástí společenských dovedností. Měla by být zhruba 50 na 50, kdy po přibližně stejnou dobu mluvíte a posloucháte vy i váš protějšek. To ostatně platí i pro psanou formu komunikace.

Najděte si alternativu

Jestliže jste ve společnosti nejistí, můžete si najít kurz sociálních dovedností a zapracovat na tom, jak si zvýšit sebevědomí. Pokud je důvodem vaší přílišné upovídanosti úzkost, naučte se, jak komunikovat sami se sebou a uklidnit se.

Potřebujete-li více podpory, připojte se ke komunitě, kde můžete budovat nové vztahy, případně zvažte terapii. Chcete, aby vás lidé brali jako experta? Zkuste doučovat nebo najděte podobný způsob, jak se podělit o své znalosti a zkušenosti.

Nedělá vám dobře ticho? Využijte toho ve svůj prospěch. Zeptejte se své společnosti, co si myslí o tom, co jste řekli, co je nového, na co se teď těší… Nebude ticho a navíc ukážete zájem o druhého, což každý ocení.

Čím ještě se můžete podpořit

Celá proměna vaší komunikace vyžaduje praxi. Nepovede se při prvním pokusu. Cílem je pokrok, ne okamžitá dokonalost.

1. Vytvořte si osobní mantru

Zejména pokud je příčinou vaší upovídanosti úzkost nebo nezvládání ticha, pozitivní prohlášení, které si budete opakovat, vás uklidní. Mantra odvede vaši pozornost, dá vám možnost soustředit se na něco jiného.

Opakujte si například:

  • „Všechno bude v pořádku.“
  • „Jsem dost dobrá/ý přesně taková/ý, jaká/ý jsem.“
  • „Nemusím pořád mluvit.“
  • „Ticho je v pohodě, zvládnu to.“

2. Zapojte dech

Práce s dechem je „lékem“ v mnoha situacích. Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že začínáte cítit úzkost, zhluboka se nadechněte a začněte si opakovat osobní mantru. Hluboký nádech, výdech a dál opakujte.

3. Skoncujte s negativními myšlenkami

Přílišným mluvením můžete zakrývat negativní přesvědčení o sobě. Třeba máte pocit, že jste hloupí nebo nezajímaví. Tímto negativním vnitřním dialogem se v podstatě odsuzujete ještě před tím, než promluvíte. Přesvědčení, která obvykle pocházejí z dětství, možná nikdy nebyla nebo už dávno nejsou pravdivá. Zbavte se jich.

4. Nenacvičujte si konverzaci předem

Buďte co nejvíc v přítomnosti. Když si v hlavě připravíte rozhovor tak, jak si myslíte, že by měl vypadat, plně vás zaměstnává, co dalšího máte říct, a nenasloucháte. Pokud něco řeknete jinak, než bylo v plánu, může vás to vykolejit.

Bojíte se, že vás bez přípravy nenapadne, co říct? To je naprosto v pořádku. Můžete se jen nadechnout, zeptat, počkat, co řekne druhý, a mezitím opět použít svou mantru, abyste se zbavili negativní vnitřní komunikace.

Anketa

Jak reagujete, když někdo naznačí, že moc mluvíte?
Naštve mě to.
8,4 %
Pokud mě přeruší, považuji to za nevychovanost.
10 %
Je mi to líto a hodiny přemýšlím, co jsem udělal/a špatně.
37,4 %
Zamrzí mě to, ale moc se tím nezabývám.
39,5 %
Řeknu si, že je to sobec, který se zajímá jen o sebe.
4,7 %
Celkem hlasovalo 190 čtenářů.

Výběr článků

Načítám