Jak reagovat na nenávist v online prostoru? Osvojte si pět zásad, které vám zajistí bezpečí a duševní klid

Pod pojem hate speech (nenávistný projev) spadá jakákoliv forma komunikace, ať už jde o text, obraz či symboly, která napadá, hanobí nebo podněcuje k nenávisti vůči jednotlivci či skupině na základě jejich vrozených či získaných vlastností. Nejčastěji se jedná o útoky spojené s rasou, etnikem, náboženským vyznáním, sexuální orientací, genderem nebo zdravotním stavem.

Zatímco svoboda slova chrání právo na kritický či kontroverzní názor, nenávistný projev toto právo zneužívá k zastrašování druhých, což narušuje základní principy slušného soužití v digitálním i reálném světě.

Snaha čelit nenávistným projevům, které jsou navíc na sociálních sítích často generovány pomocí falešných účtů, nástrojů AI a trolích farem, a jejich prevence připomínají boj s větrnými mlýny a můžou se snadno obrátit proti vám.

Aby vaše snaha o kultivovanou diskusi nepřinesla více škody než užitku, dodržujte pět zásad k zachování integrity a duševního klidu v digitálním prostoru.

Ne každý nenávistný komentář si zaslouží stejnou pozornost. Před tím, než začnete psát odpověď, vyhodnoťte dosah daného příspěvku nebo vliv uživatele. Má smysl reagovat tam, kde může vaše věcné vyjádření ovlivnit nerozhodné publikum nebo kde je potřeba korigovat dezinformace s velkým dosahem. U marginálních účtů s nulovým vlivem je nejefektivnější odpovědí ignorace, nahlášení nebo skrytí příspěvku.

Nenávistné projevy podle studií často fungují jako past na emoce. Pokud na toxický příspěvek narazíte, vaším cílem by nemělo být stát se hlavním aktérem konfliktu. Zůstaňte v pozici informovaného přihlížejícího. To neznamená lhostejnost, ale vědomé rozhodnutí, že nebudete tím, kdo do ohně přikládá další polínka. Vaše role je monitorovat a případně moderovat, nikoliv eskalovat.

Jednou z nejčastějších chyb je snaha o dlouhou a logickou argumentaci s někým, kdo nestojí o dialog. V silně polarizovaném prostředí argumenty často narážejí na backfire effect. Čím více faktů předložíte, tím více se druhá strana utvrdí ve svém názoru. Nemrhejte časem na psaní sáhodlouhých textů, jejichž efekt je u přesvědčených agresorů minimální. Argumentujte věcně a stručně.

Je přirozené cítit hněv, ale je dokázáno, že oplácení útoku útokem diskusi pouze legitimizuje a stahuje vás na úroveň agresora. Držte se neutrálních, jasných a věcných vyjádření. Pokud se rozhodnete reagovat, učiňte tak bez emocí a osobních útoků. Klidný a věcný tón má paradoxně mnohem větší sílu než dramatické výlevy v komentářích.

Pokud cítíte potřebu zastat se jednotlivce nebo skupiny, na které nenávist míří, je to chvályhodné a důležité gesto solidarity. Myslete však v první řadě na bezpečnost – vlastní a svých nejbližších, zejména dětí. Než se zapojíte, zkontrolujte si nastavení soukromí svého profilu. Chraňte své osobní údaje a nenechte se vyprovokovat k odhalení detailů ze svého života. Podpora by měla být pevná, ale bezpečná pro vás i pro ty, kterým pomáháte.

Reagovat na hate speech neznamená vyhrát hádku. To je v podstatě nemožné a často i zbytečné. Přesto je potřeba se ozvat, pokud jde o záležitosti, na kterých vám velmi záleží nebo se vás osobně dotýkají. Znamená to nastavit určité meze, udržet alespoň za sebe zásady slušnosti a zůstat při tom v bezpečí.