Hlavní obsah

Ikigai ve vztazích: Jak žít spolu, aniž bychom ztratili sami sebe

Kdyby existoval recept na lásku, která vydrží, lidé by za něj klidně podepsali smlouvu s ďáblem. Jenže japonská filozofie ikigai připomíná, že spokojený vztah není magie ani náhoda. Je to každodenní smysl, který se rodí z maličkostí, z vůně ranní kávy, ze slov, která druhého podrží, z tichého vědomí, proč jsme spolu.

Foto: Profimedia.cz

Ikigai nás učí nehledat štěstí ve velkých gestech, ale v obyčejném bytí (ilustrační foto).

Článek

Ikigai, doslova „důvod žít“, nás učí nehledat štěstí ve velkých gestech, ale v obyčejném bytí. A možná právě tam se skrývá tajemství lásky, která nestárne.

Obvykle se spojuje s jednotlivcem, s otázkami, které si klademe, když hledáme smysl: Co miluju? V čem jsem dobrý? Co svět potřebuje a co chci já? Ale co když bychom tyto otázky zkusili položit i svému vztahu?

Může mít i vztah své vlastní ikigai?

„Ano. Ikigai se často popisuje jako důvod, proč ráno vstát z postele. Na první pohled osobní věc. Ale i vztah dvou lidí může mít své vlastní ikigai,“ vysvětluje ikigai a vztahová koučka Lucie Horká.

Je to vnitřní oheň, který se rodí z toho, co sdílíme, ať už je to obyčejné společné ráno, smysluplná konverzace, nebo to, jak zvládáme těžké chvíle. Každý přináší svůj plamen. Ale když se tyto plameny spojí, může vzniknout ohniště, které dává teplo oběma.

Podle Horké není vztahové ikigai o ztrátě sebe sama, ale o vědomém „my“, které nezapomíná na „já“. Společný smysl se nerodí z přizpůsobení, ale z naslouchání. „Vzniká tam, kde se dva lidé potkávají ve způsobu života, hodnotách a snech. Vztah, který unese různost a přitom hledá, co ho spojuje, má vysoký potenciál dlouhodobé vitality,“ říká.

Ikigai není jen pro jednotlivce

Japonská studie potvrzuje, že ikigai nevzniká jen v tichu meditace, ale hlavně v mezilidských vztazích. Ukázalo se, že lidé, kteří zastávají více rolí, například partnera, rodiče, přítele nebo kolegy, hodnotí svůj život i zdraví výrazně lépe. Část tohoto efektu přitom souvisí s tím, že dokážou nacházet význam a naplnění ve svých každodenních interakcích.

Studie tak potvrzuje, že naplnění a kvalitní propojení s druhými se přímo odráží na našem životě a zdraví.

Podle Horké právě tato vzájemná podpora tvoří pevný základ vztahu. „To, co mezi sebou sdílíme, vzniká v tom, jak se navzájem vidíme a podporujeme. Ne v dokonalosti, ale v opravdovosti,“ vysvětluje.

Když mají partneři odlišný pohled na svět, může to být výzva i příležitost. Nejde o to být stejní, ale o schopnost zůstat spolu a udržet kontakt i přes odlišnost. Vztahové oddálení může nastat, když se vytrácí otevřenost a chybí odvaha mluvit o rozdílech. Když jeden nachází naplnění v aktivitě a výkonu a druhý spíš v klidu a hloubce, může to být buď překážka, nebo prostor k vzájemnému růstu. Důležité je, zda se snažíme druhého měnit, nebo se necháme inspirovat a zajímáme se o svět toho druhého.

Jak neztratit smysl v každodennosti

Vztah se vyvíjí. I společné ikigai se mění, a to je v pořádku. „Smysl, který jsme žili před pěti lety, se mohl přežít. Ale místo lítosti si můžeme dovolit přeladění a nové objevování,“ říká koučka. Největší hrozbou pro vztah není změna, ale lhostejnost k tomu, že se měníme.

Když je mezi partnery zranění, nedůvěra a vyčerpání, je těžké hledat smysl společně. V té fázi může pomoci párová terapie a dostatek vnitřních zdrojů každého zvlášť.

V takové chvíli má podle ní smysl vrátit se nejprve k osobnímu ikigai, k tomu, co dává sílu jednotlivci, a teprve potom zkoumat, jestli z něj může znovu vyrůst něco společného.

Malé rituály, které vrací život do vztahu

Lucie Horká doporučuje drobné, ale účinné způsoby, jak udržovat vztahové ikigai. Jednou z nich je technika „3 věci, které mi vracejí energii“. Jde o jemnou párovou praxi pro sebepoznání, zvídavost a inspiraci, bez tlaku a bez hodnocení.

Každý z partnerů si sepíše tři konkrétní věci, které mu v posledních týdnech přinášely zpět životní energii. Může to být cokoliv – činnost, emoce, okamžik, prostředí, kontakt s druhým nebo vnitřní stav. Například: běhání v lese se sluchátky, chvíle klidu ráno, společné tvoření. Pak si tyto tři věci navzájem sdílíte a objevujete, co vás naplňuje a vyživuje.

Postupně tak vzniká jemná mapa osobního i společného ikigai. Je to prostor, ve kterém se oba partneři mohou vidět, podporovat a inspirovat, aniž by se museli přetvářet nebo měnit jeden druhého.

Další možností je společný playlist života – deset písní od každého z vás, které vystihují vaše hodnoty a vnitřní motor. Nebo „tři věci na lednici“ – tři věty, které teď, právě teď, popisují, co dává vašemu vztahu smysl.

Ikigai není jen japonské slovo. Je to vztahová filozofie. Nezachraňuje, ale propojuje. Nepředepisuje, ale dává směr. A možná právě v tom je jeho síla, že nás učí, jak žít spolu, aniž ztratíme sami sebe.

Související témata:

Výběr článků

Načítám