Článek
Všichni máme kolem sebe pomyslné zdi, které si stavíme, abychom se chránili před vetřelci, před lidmi, kteří se nám vměšují do života, a všemi ostatními vpády, které nás neustále rozptylují. „Ve 21. století jsou lidé velmi obranářští a zdi kolem nich jsou opravdu tlusté,“ říká americký stratég, spisovatel a odborník na psychologii svádění Robert Greene. „Je jim jedno, kdo jste, jsou jim lhostejné vaše myšlenky. Nemají zájem mít s vámi vztah.“
Při svádění hrajete hru, při které tyto zdi postupně ztenčujete, až se v nich vytvoří díry, jimiž budete moci proniknout dovnitř, vstoupit do jejich mysli. „Nejvyšší metou je docílit toho, aby po setkání s vámi, když už s nimi nejste, na vás mysleli. Když se vám to podaří, vstoupili jste do jejich mysli a do jejich vnitřního světa. To je umění svádění,“ vysvětluje Greene.
Naučte se mluvit jazykem svádění
Představte si svádění jako jazyk, který je ale převážně neverbální, a vaším úkolem v celé této psychologické hře je se tento jazyk naučit. Zvládnout ho podobně, jako kdybyste se učili například angličtinu. Je to jazyk gest, těla, energie, kterou cítíte z druhé osoby.
Pokud se vás někdo snaží svést nebo se o to pokoušíte vy a děláte to příliš okatě, je naprosto jasné, co máte v plánu, a říkáte všechna ta klišé, která se běžně při svádění říkají, zdi jsou silnější a silnější. Sváděný je tím pádem čím dál odolnější. „Pokud ale o tom, že se ho snažíte svést, neví, pokud se to děje jen díky vaší energii, jako součást vaší osobnosti, pak nemusíte říct ani slovo. Máte charisma, jste přirození, nemusíte se snažit. Lidé jsou k vám přitahováni díky kouzlu vaší osobnosti,“ rozkrývá dále odborník na svádění.
Zásadní součástí tohoto jazyka je tedy vaše vlastní energie, ale také vaše sebevědomí a vnitřní pocit bezpečí, které z vás vyzařují. Jejich kombinace je pro lidi neuvěřitelně přitažlivá.
Je to jazyk gest, který může umět každý
Co to znamená, že jde o jazyk gest? Například když jdete na rande nebo někoho berete na výlet, nejde o to, co říkáte a děláte, ale o místo, kam jdete, kam ho vezmete. Není to místo, které by očekával. Je to překvapení. Místo, na němž ještě nikdy předtím nebyl. Je to něco jiného, nepředvídatelného.
Nebo když osobě, o niž stojíte, chcete udělat radost dárkem. Není to dárek, který se nabízí, tedy květiny nebo něco, co stojí hodně peněz, jako třeba drahý parfém. Je to dárek, který ukazuje, že na ni/něj myslíte, že rozumíte jejich duši.
Robert Greene proto doporučuje druhé osobě pozorně naslouchat. Jen tak mimoděk totiž řekne, co miluje, co má ráda, co se jí líbí a nelíbí, a odhalí něco ze své osobnosti. „Během toho, jak bude zmiňovat, co miluje, se vám rozsvítí nad hlavou žárovka, zapamatujete si to a po pár týdnech schůzek překvapíte dárkem. Ukážete tak, že jste poslouchali a pochopili. Nečekaně jste splnili přání.“
ProŽeny.cz
Vysílejte smíšené signály a buďte krutí
Učte se ovládat různé jazyky svádění a poctivě trénujte. Zjišťujte, čím můžete lidi nadchnout, fascinovat, co je naopak může odpuzovat či odrazovat. Při svádění je důležité vysílat smíšené signály a vytvořit tak určitou úroveň tajemna. „Ať přesně neví, kdo jste. Ať netuší, co budete dělat zítra. Nemůžou předvídat, co se bude dít dál. To je velmi vzrušující.“
Buďte přítomně nepřítomní. Pokud jste lidem příliš na očích, píšete jim každý den, posíláte zprávy, e-maily, voláte, chybí jakékoli tajemství, nedáváte jim žádný prostor. Když se jim ale dva nebo tři dny neozvete… „Možná vás právě napadlo, že to je poněkud kruté, ale patří to k namlouvání, nebojte se toho,“ vyzývá Greene a dodává, že trochu krutí být musíte, protože krutost je součástí svádění.
Sváděná či sváděný během těch pár dnů začne přemýšlet. Začne si říkat „možná se mu/jí až tak nelíbím, možná jsem řekla/řekl něco špatně“. Budou na vás myslet a snažit se přijít na to, co by mohli udělat, aby vás potěšili. „A máte je! Když o vás přemýšlí, svedli jste je. Pokud jim ale budete příliš na očích, neumožníte, aby se to stalo.“
Dávejte prostor, ale nesmíte úplně zmizet
Jste-li příliš nepřítomní, například zmizíte na dva týdny, toho druhého tak akorát naštvete nebo rozesmutníte a donutíte k tomu, že vás už nebude chtít znovu vidět, ztratí zájem, zapomene. „Když to s nepřítomností přeženete, budete působit nedůvěryhodně. Ctěte křehkou rovnováhu mezi absencí a přítomností, kdy tam být a kdy na den nebo dva zmizet, neodpovídat na zprávy hned, dát trochu prostoru, aby o vás fantazíroval, přemýšlel, co zrovna děláte.“
Svádění je tedy o jazyce gest, chování, vašich činech, místech, kam sváděnou osobu berete, o vaší energii, přiměřené nepřítomnosti, tajemnosti. „Pokud tento jazyk zvládnete, přimějete lidi, aby na vás mysleli a byli vámi fascinováni. Nemusíte být nejkrásnější žena nebo největší fešák na světě, protože svádění je psychologická hra, při níž vstupujete do duše a myšlenkového prostoru, a když ji ovládáte, dokážete svést téměř každého,“ tvrdí autor knih o strategii, moci a svádění.
