Článek
Zkušenost s nudou, s pocitem ubývajícího zájmu nebo snížené mentální stimulace, má každý z nás. Když člověk zažívá nudu, postupně ztrácí soustředění, odpoutává se, čas plyne pomalu, může se dostavit neklid.
Nuda je definována jako obtíže s udržením pozornosti nebo zájmu o aktuální aktivitu. Podle odbornice na duševní zdraví Michelle Kennedyové a jejího kolegy z australské University of Sunshine Coast Daniela Hermense může být tento obecně negativně vnímaný stav přínosem.
Co dělá mozek, když se nudíme
Zažíváme-li nudu, například při sledování filmu, mozek zapojuje konkrétní sítě. Síť pozornosti upřednostňuje relevantní podněty, filtruje rušivé vlivy a je aktivní, když příběh začneme sledovat. Pokud nás ale film nijak zvlášť nebaví, naše pozornost ubývá a klesá schopnost soustředit se na nezajímavý obsah.
Současně se v mozku aktivuje síť výchozího režimu, která přesouvá naši pozornost k vnitřním myšlenkám a sebereflexi. „Toto je klíčová funkce sítě výchozího režimu, označovaná jako introspekce, a právě tu lze strategicky využít,“ řekla Michelle Kennedyová Neuroscience News.
Síť výchozího režimu
Síť výchozího režimu, nebo také síť s výchozím režimem, je v neurovědě síť mozkových oblastí, které jsou aktivní, když se nesoustředíme na okolní svět a mozek je v bdělém klidu.
Mozek potřebuje občas vypnout
„Žijeme ve společnosti, která nás vystavuje informačnímu zahlcení a velkému stresu. V souvislosti s tím si mnoho z nás osvojilo rychlý životní styl. Neustále plánujeme, pořád se něčím zaměstnáváme,“ popisuje běžnou každodenní zkušenost většiny lidí Daniel Hermens.
Práce a rodina, škola, mimoškolní aktivity. „Pokud mezi tím vším vůbec najdeme nějaké volno, většinou ho trávíme u obrazovek a organizujeme, aktualizujeme, scrollujeme, abychom se něčím zabavili.“ Dospělí tak jdou mladším generacím špatným příkladem. Mozek totiž nemá šanci vypnout.
Neustálá stimulace je pro nervový systém nesmírně náročná. Když jsme neustále ve stresu kvůli přijímání nových informací a žonglování s různými aktivitami, přetěžujeme nervový systém. Ten se pak bez přestávky snaží vyrovnat se stresem, a to zvyšuje riziko úzkosti.
„Lidí, které trápí úzkost, celosvětově přibývá, zejména mezi mládeží. K tomuto trendu přispívá mnoho faktorů. Jsme neustále zapnutí. Tělo a mozek tím připravujeme o odpočinek, který potřebují k dobití baterií,“ připomíná a doplňuje Kennedyová.
Jak nám nuda může být ku prospěchu
Nuda v malých dávkách je nezbytnou protiváhou přestimulovaného světa, ve kterém žijeme. Dovolte si občas se nudit, vaše nervová soustava a duševní zdraví vám poděkují.
Přínosy občasného prožívání nudy:
- zlepšuje kreativitu, a tím zajišťuje, že naše myšlenky volně plynou
- rozvíjí samostatné myšlení a podporuje vlastní zájmy namísto spoléhání na neustálý přísun podnětů zvenčí
- podporuje sebevědomí a regulaci emocí, protože nestrukturovaný čas umožňuje vnímat vlastní pocity
- vytváří pauzy v používání telefonů a počítačů a přerušuje smyčku okamžitého uspokojení, která přispívá k jejich nutkavému používání
- pomáhá uklidnit úzkost tím, že vyvažuje nervový systém a snižuje množství senzorických vjemů
„Pozor ale na dlouhá období nudy, při nichž může zvýšená aktivita sítě ve výchozím režimu vést k depresi,“ upozorňuje na závěr Hermens.
