Autistické děti mají problémy se spánkem. Přitom existuje účinná pomoc

Autismus, neboli porucha autistického spektra, je neurovývojová vrozená odlišnost, která ovlivňuje, jak člověk komunikuje, vnímá své okolí, mluví a jedná s ostatními.

„Je to spektrum handicapů od úplně lehkých forem až po velmi těžké formy. Těžké formy jsou většinou spojené s mentálním deficitem, ať už s lehkým, středním nebo těžkým. Takové ty prvoplánově viditelné symptomy poruch autistického spektra se většinou vyskytují do pěti let věku, poté mizí,“ vysvětluje v úvodu podcastu psychiatrička Jana Schmidtová.

Mezi hlavní znaky, které se u dětí s poruchou autistického spektra objevují, patří odlišnosti v komunikaci, kdy se dítě málokdy dívá do očí, nemusí reagovat na zavolání, i když má sluch v pořádku, a raději si hraje samo nežli s vrstevníky. Řeč se u těchto dětí obvykle vyvíjí pomaleji, některé děti nemluví vůbec. Dítě také může opakovat slova bez porozumění jejich významu a může vyžadovat stejný režim či stejné trasy a hůře snášet změny.

U dětí s poruchou autistického spektra je důležitá především včasná diagnostika, ideálně do dvou let věku. Od roku 2017 provádějí pediatrické ambulance screening v 18 a 24 měsících věku dítěte. Právě včasná diagnostika může rodině přinést úlevu a dítě díky ní může dostat potřebnou podporu, včasnou intervenci a začít navštěvovat různé terapie a rehabilitace.

Většina čerstvých rodičů zažila situace, kdy má novorozenec nebo větší dítě problémy se spánkem. U dětí s poruchou autistického spektra jsou ale poruchy spánku velmi časté a ovlivňují celou rodinu. Své o tom ví Kristina, maminka dvou dětí diagnostikovaných s poruchou autistického spektra.

„Syn měl od začátku nižší potřebu spánku a taky to bylo spojené s tím, že se špatně krmil, špatně sál. Takže jsem ho několikrát musela zvážit, nakrmit, zvážit, dokrmit umělým mlékem, zvážit. Když jsme spali nepřerušeně tři hodiny, tak to bylo dobrý. Byli jsme vyčerpaní, podlamovaly se nám kolena a v podstatě jsme se snažili dělat základní věci, abychom to zvládli,“ vzpomíná na náročné období.

Děti s poruchou autistického spektra mohou být od narození více neklidné a křičící, a to především, pokud mají také ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou). Pomoci může melatonin s prodlouženým uvolňováním, který v některých případech dokáže upravit spánkový režim dítěte.

„Když jsem ho použila prvně, tak to byla dvouletá holčička, která se budila po dvou hodinách, v noci křičela a přes den byla agresivní, napadala rodiče. Bylo to hrozně těžké, vyzkoušeli jsme všechno. Až mě napadlo použít prolongovaný melatonin, který byl určen pro dospělé, tak jsem se s maminkou domluvila na off-label indikaci a ta holčička v noci spala a okamžitě zmizelo i agresivní chování,“ doplňuje psychiatrička.

Více o tom, zda je melatonin na předpis a jestli ho hradí zdravotní pojišťovna, se dozvíte v nové epizodě podcastu, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.