Golfová noha postihne jednoho z tisíce novorozenců. S léčbou se musí začít ihned

Golfová noha, neboli pes equinovarus congenitus (PEC), je vrozená ortopedická vada chodidla, při které je chodidlo vtočené dovnitř a špička směřuje dolů. Název golfová noha se užívá proto, že chodidlo svým tvarem a vytočením připomíná golfovou hůl. Vada může postihnout jednu nebo obě nohy.

„Četnost zůstává bohužel konzistentní a jedno z tisíce nebo až 750 živě narozených dětí se s touhle deformitou narodí. Je to vada, která stáčí nožičku ke střední rovině, má svoji podstatu v postižení svalů na bérci, což je část dolní končetiny pod kolenem,“ říká v úvodu podcastu doktorka Monika Frydrychová.

Pokud se golfová noha neléčí, může výrazně zhoršit chůzi a pohyb v dospělosti. Dnes je ve většině případů velmi dobře léčitelná, přičemž nejčastěji se používá léčba tzv. Ponsetiho metodou.

Ponsetiho metoda je založena na postupném sádrování, se kterým se začíná už pár dní po narození miminka, a následném dlahování. Fáze sádrování trvá obvykle šest týdnů.

„S dlahou začínáme během prvního měsíce po narození a během šesti týdnů dosáhneme plné korekce vady. Ve dvou měsících věku dostanou miminka dlahu, režim dlahování je 23 hodin denně. Využíváme k tomu nejintenzivnější období dlahování, když děti hodně spí, hodně odpočívají. Potom se dlahování snižuje, postupně ubývá hodin dlahování. Další fáze je zhruba 18hodinová fáze, kdy má dítě dlahu v noci a potom přes denní spánek, případně jízdy v kočárku. Poslední fáze, ke které se děti dostanou zhruba kolem 9 měsíců věku, je dlahování pouze na noc, zhruba v intervalu 12 až 14 hodin,“ vysvětluje proces léčby doktorka.

Mezi čtvrtým a pátým rokem věku se dlahování zpravidla ukončuje. Poté může být dítě sledováno u ortopeda nebo chodit na fyzioterapie, ale po dokončení léčby může dítě vést běžný každodenní život, tedy chodit, sportovat a běhat.

Dětem s tělesným a kombinovaným postižením a jejich rodinám pomáhá nadace Anežka, která organizuje veřejné sbírky, nabízí psychoterapeutickou pomoc a plánuje léčebné pobyty.

„Podporujeme i další děti, například ty s mozkovou obrnou, protože její léčba je založena především na fyzioterapiích, na cvičení, na ergoterapiích, hipoterapiích, později třeba i na logopedii a tak dále, ta hrazená pojišťovnou příliš není. To byl jeden z důvodů, proč jsme se s manželem do toho pustili. Uvědomili jsme si, že jestli se někde dá pomoct, tak je to zdraví. To je nejvíc, kde můžete pomoct,“ dodává zakladatelka Nadace Anežka Michaela Štiková, jejíž dcera se sama potýká s následky dětské mozkové obrny.

Více o tom, proč se dnes vada neléčí operací, zda lze zjistit golfovou nohu při prenatální diagnostice a kolik léčba golfových nožiček stojí, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.