Článek
Ladislav Sutnar měl univerzální talent. Mohl se věnovat obrazům i plastikám, a byl by velkým konkurentem Emila Filly či Antonína Procházky. Ale pro něj být umělcem znamenalo pomocí avantgardního umění vstoupit do obyčejného života.
Poslání proto spatřoval v moderním designu, který by překračoval úzké hranice průmyslového návrhářství: jeho servis z varného skla, porcelánový soubor a příbory z ocele, které navrhl ve 30. letech, se staly nejprodávanějším vybavením domácností v Československu a získaly i řadu mezinárodních ocenění. Mnohé z toho, co v Praze vytvořil, připomíná průkopnické snahy německého Bauhaus.
Sutnar propagoval design
Sutnar také aktivně propagoval nové umění - a byl v tomto ohledu i skvělým manažerem, což ukázal zejména jako ředitel společnosti Krásná jizba. Snil o zdravém a hygienickém bydlení pro široké vrstvy obyvatel. Avantgardní výdobytky se měly promítnout do obálek na knize, do nádobí, do osvětlení, do nábytku, do uspořádání bytu i do podoby vlastní architektury. Nový design nabízel nejen tvarovou úspornost, ale i velkou praktičnost a vysokou kvalitu použitého materiálu. Sutnar se také podílel na výstavbě pražské vilové kolonie Baba
Kniha v centru pozornosti
Velkou pozornost věnoval typografii. Předpokládal totiž, že moderní společnost bude založena na svobodném přístupu k informacím a avantgardní užitou grafiku považoval za nejpřehlednější cestu, jak se k nim dostat. Jeho doménou byla kniha. Upravil na tisíc publikací, zejména pro nakladatelství Družstevní práce, kde působil jako výtvarný redaktor.
Sutnarův zájem směřoval také k hračkám a loutkám. Za 2. světové války vytvořil kupříkladu prototyp stavebnice města - bylo to nové umění pro děti.
Sutnar náležel také k mistrům moderního výstavnictví. Právě příprava československé expozice na Světové výstavě v New Yorku ho v roce 1939 přivedla do USA. Kvůli válce a únoru 1948 se už nikdy domů nevrátil. Aktivně se ale zapojil do činnosti exilu, kupříkladu graficky upravoval časopis Svědectví a spolupracoval se Svobodnou Evropou.
Paralely pop artu
I ve Spojených státech patřil k zakladatelské generaci moderního grafického designu. V 60. letech maloval zajímavé obrazy, které jsou jeho vlastní a originální variantou na americký pop-art a evropské art-deco. V USA zůstala celá Sutnarova pozůstalost, která je dnes z velké části v majetku Cooper-Hewitt National Design Museum v New Yorku. Tato instituce původně měla celou akci spolupořádat, ale s novým ředitelem ze záměru sešlo.
Český tvůrce pro ně prý nebyl až natolik atraktivní. Snad to v něčem změní pražská výstava, která i svým originálním způsobem prezentace osloví každého zájemce o moderní umění. K důstojné propagaci slouží i skvěle připravené stránky na internetu a také velký katalog, který Uměleckoprůmyslové muzeum vydává česky a anglicky ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.
Přímo v Jízdárně Pražského hradu si pak lze koupit i faksimile různých Sutnarových prací (od čajového servisu až po jeho publikace) - což je počin zatím v Česku ojedinělý. Po všech stránkách tedy jde o mimořádnou kulturní akci, kterou s velkým entuziasmem připravila kurátorka Iva Janáková.
Ladislav Sutnar: Praha - New York - Design in Action, Jízdárna Pražského hradu, do 26. října, denně kromě pondělí do 10 do 18 hodin