Ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon: Krásný zážitek z hudby je pro mě splněným zadáním

Dospělost je věcí vlastní potence a invence, ale zároveň potřebujete i nástroje, bez nichž se sice dá dospět, ale nikoli vyrůst.

V tomto smyslu chci zdůraznit velkou roli podporovatelů festivalu, a to státem a městem počínaje, až po soukromé nadace, mecenáše a sponzory v čele s Nadací Karel Komárek Family Foundation, kterým patří náš obrovský dík.

K obsahovému růstu musíte mít vizi, vědět, oč vám jde. Dvořákův odkaz je součástí národního kulturního dědictví, ale ne vždy se připomíná způsobem, který by dbal toho, co stojí za kvalitou tohoto jména.

Pro nás Dvořák nikdy nebyl jen marketingovým lákadlem, naší snahou je seznámit veřejnost s jeho odkazem jak ve známé, tak i méně známé rovině. A to dává festivalu šanci užít si dospělosti ve všech jejích fázích.

Písně jsou pro Dvořákův odkaz zásadní a festivalové ročníky se jim dosud věnovaly jen okrajově.

Letošní program představí Dvořákovy nejznámější písňové cykly, ať už jsou to Biblické písně, Cigánské melodie, Moravské dvojzpěvy nebo Písně milostné, ty dokonce s novou instrumentací, o niž jsme požádali skladatele Jiřího Gemrota.

Ušil ji tak trochu na míru sopranistce Kateřině Kněžíkové, která je kurátorkou i stěžejní interpretkou této řady. Kromě Dvořáka na čtyřech koncertech zazní i Smetana, Křička, Fibich, Brahms, Grieg, Chausson či Fauré.

Patří k předním interpretkám nejen operní tvorby, ale svou pozornost věnuje právě písním. A navíc má něco, co je vzácné, a tím je srdce, prožitek, lidskost, což právě Dvořákova hudba vyžaduje. Velmi mi tím připomíná Gabrielu Beňačkovou a moc se těším na její přístup ke Dvořákovým písním.

Koncert Jugend Mahler Orchestra s dirigentem Manfredem Honeckem a houslistou Renaudem Capuçonem. Nejen proto, že jsou to umělci světového renomé, ale orchestr složený z mladých interpretů, který založil Claudio Abbado, má jednu unikátní přednost, a to velkou energii, mladistvé nadšení a entuziasmus, který je pro jejich interpretaci určující.

Vždy jsme chtěli oslovit i publikum, které nehledá hlubokou analýzu či odborný pohled na interpretované dílo, ale třeba jen čas příjemně strávený s hudbou, což pokládám za neméně důležité. Krásný zážitek z hudby je pro mě splněným zadáním. I posluchačsky náročné koncerty mohou být pro laické publikum zážitkem.

Plný sál zaujatých posluchačů přináší žádoucí kontakt a dialog s interprety. Nemám tím na mysli jakoukoli podbízivost.

To platí i pro neformální akce, jakou je letos nová programová řada Bez kravaty. Na ní zazní například světové premiéry nových děl inspirovaných Dvořákovou Novosvětskou.

Program se jmenuje Sound New World a jde v něm o současný svět, který nás obklopuje a dává nám další impulzy k vnímání Dvořákovy hudby.

Aby z hudby minulosti nezůstala jen ona minulost, ale aby se stala hudbou všedního dne, což ve Dvořákově nebo Mozartově době takzvaná vážná hudba ostatně do značné míry byla.

Byla by to dlouhá řada, od violoncellisty Gautiera Capuçona, který si na zahájení zahraje Dvořákův cellový koncert, přes houslistu Leonidase Kavakose, jenž se s Českou filharmonií představí i jako dirigent, po klavíristu Andráse Schiffa, který se na festival vrací opakovaně. Stejně tak třeba Martha Argerichová, jejíž účast máme slíbenou na příští rok.

Těším se i na dirigenty zahajovacího a závěrečného koncertu, tedy na Alaina Altinoglu a Cristiana Măcelaru, kteří působí i u Vídeňských filharmoniků. A jsem rád, že se vrátí klavírista Kirill Gerstein, s nímž mám plány i na příští roky.