Článek
Úvalská osmička Divokej Bill se o to jistě svědomitě pokusila na novém albu Tsunami. Přinesla na něm vlastně jistotu - tucet písniček, v nichž neopustila svůj úspěšný sound. Vyjma skladeb Tsunami, Dobrý časy a Juarez však nenabídla takové, které by v nějakém ohledu překonaly její velké hity, nebo se jim alespoň vyrovnaly.
Milovníci soundu formace si přitom přijdou na své. Divokej Bill ho má charakteristický i osobitý, mísí v něm rock, country, českou lidovku i folk, opatřuje je srozumitelnými a údernými texty a nepokrytě využívá své vokální síly. V tom je i na novince velmi přesvědčivý.
Obal nového alba Tsunami.
Zvuk nadto prohloubil tím, že si jako hosty do tří písniček přizval Apollon Quartet, také klávesistu Viliama Béreše nebo svého producenta Pavla Karlíka. Jejich přítomnost je pozitivní, ve všech případech pro atmosféru písní přínosná.
Tohle všechno nicméně vyžaduje i výrazné melodické pecky, přesně takové, které budou konkurovat těm nejslavnějším. A ty ve větší míře na albu nejsou. Divokej Bill je však velmi silný na koncertech. Jelikož písně z novinky mají tradiční charakter, je pravděpodobné, že naživo budou dobře fungovat.
| Divokej Bill: Tsunami |
|---|
| Supraphon, 41:14 |