Článek
Jak byste sama popsala Pam?
Zpěvačka, skladatelka a hlavně tvořitelka čehokoliv. Co se mi dostane pod ruku, to potřebuju přetvořit a udělat z toho něco nového.
Jak jste přišla na slovo rabbit, které v angličtině znamená králík?
Mám králíka už devět let, a když jsem si ho pořídila, trávila jsem s ním hodně času. Kamarádi mi říkali rabbite a jmenuju se Pamela, tak vzniklo Pam Rabbit.
Vaše písničky zní americky, je to takové pop-R&B. Máte mezinárodní ambice?
Neuzavírám se tomu. Určitě by mě bavilo dělat anglické věci. Teď jsem v momentu, kdy dělám oba jazyky, takže to nechám plout a nechám osud rozhodnout, co je pro mě.
Vaše kořeny jsou v Arménii. Jezdíte tam?
Nikdy jsem tam nebyla. Narodila jsem se tady. Moje rodina utekla kvůli válce, a když byl čas na dovolenou, jely jsme s mámou radši k moři. Nikdy nás nenapadlo jet do Arménie. Ale jak jsem starší, tak už se tam chci podívat, protože všichni říkají, že je to krásná země, i díky přírodě.
Pam Rabbit
Má Arménie vliv na vaši hudbu?
Je to možné. Arménská hudba je podobná turecké. Vy máte dvě stupnice, durovou a mollovou. Já, když skládám, používám tu durovou a přidám tam ještě jeden tón, takový ten „arabský“. Když si písničky poslechnete podrobně, tak to tam uslyšíte.
Máte pěkné videoklipy. Třeba ve Stuck in the Cloud zpíváte ve skafandru. To si sama vytváříte?
Ano. Dřív jsem pracovala s hodně lidmi a pak mi začalo vadit, že jsem pořád musela něco vysvětlovat. Tak jsem se to musela naučit. Dá to tisíckrát víc práce, ale nakonec mám z toho radost. A když se něco pokazí, můžu za to vždycky jen já.
Je lehčí být naštvaný na sebe než na další lidi. Tak jsem začala režírovat, psát scénáře, vyrábět kostýmy. Skafandr se stejně nedá nikde sehnat. Koupila jsem si včelařský oblek a předělala ho doma.
Na zvukové produkci se také podílíte?
Ano, napíšu písničku, aranže a všechno, a pak to vezmu za nějakým inženýrem, protože když je tam třeba basa, já nevyberu tak dobrý zvuk jako on. To je jeho práce. Předělám to nebo to třeba i dopíšeme. Je příjemné mít někoho, kdo má další nápady a věříte mu.
Neumím si ale s někým sednout a z nuly napsat písničku. Musím si to ukuchtit sama doma, kde mi do toho nikdo nekecá. Pak to dodělat.
České texty píšete sama?
Ano, nedovedu si představit, že by mi někdo jiný napsal text. Existují písničky, které slyším a mluví mi z duše, tak možná kdyby mi někdo dal takovou písničku, tak proč ne.
Nikdo takový není?
Je to těžké, aby se někdo trefil přímo do vaší dušičky. Zatím nikdo není.
Je pro vás důležité vložit tam i humor?
Ano, nevím jestli tolik do textů, ale do těch klipů ano. Mám ráda ironii, takové jemné etudy v klipech.
Pam Rabbit
To jsem si všiml, ale přiznám se, že vaší české výslovnosti někdy nerozumím.
Naše nová generace na české scéně to trochu ohýbá. Jazyk se musí přizpůsobovat fonetice hudby, podlehnout, aby nekradl písničce její feeling. Naše generace nevnímá problém v tom češtinu trochu ohnout. Lidi si na to zvyknou. V komentářích na internetu už ani nevídám, že by mi lidi nerozuměli. Jazyk je nedokončený nástroj. Když to někoho nebaví, tak to nemusí poslouchat, od toho má milion dalších písniček.
Třeba ho to baví, jen nerozumí slovům…
Hlavně, že pokyvuje hlavou. (směje se) Dělám i videa s textem, když to někoho fakt zajímá a nerozumí slovům, může kouknout na to lyric video. Jakmile si to jednou přečtete, tak už to tam uslyšíte.
Kdo vás hudebně ovlivnil?
Je jich strašně moc. Poslouchala jsem všechno už jako malá. Muddy Waters, ten byl ještě dřív, než bylo blues. Když jsem byla starší, tak Hannah Montana (zpěvačka Miley Cyrus). Je fakt dobrá zpěvačka, zpívá brutálně, měla i rockové album, které bylo v Americe number one, dělá i country. Pak jsem poslouchala Guns N’ Roses, Beyoncé. Všechno se mi to přelívalo, až jsem to pospojovala dohromady.