Ohlédnutí: pět nejlepších filmových zážitků z Karlových Varů

Druhý celovečerní snímek režiséra a scenáristy Ondřeje Provazníka, který debutoval thrillerem Staříci, se volně inspiruje kauzou Bohumila Kulínského, někdejšího šéfa dívčího pěveckého sboru Bambini di Praga. Bylo by však nespravedlivé na film nazírat výhradně prizmatem skutečného případu sexuálního zneužívání.

Svébytný příběh vypovídá o studu, rivalitě a manipulaci v kulisách bezbřehých devadesátých let. Titulní postavu, o níž tvůrce řekl, že její napsání bylo vůbec nejnáročnější, zkonstruoval do citově nepřístupného predátora, který metodou cukru a biče uchvacuje mladistvé i jejich rodiče a bodá, když to nejméně čekají.

Dokážeme překonat staré křivdy a opět najít společnou řeč? Na to se ptá rodinné drama současné hvězdy severské kinematografie, dánsko-norského režiséra a scenáristy Joachima Triera. Do hlavních rolí otce a dcery obsadil švédského hereckého matadora Stellana Skarsgårda a jeho etablující se norskou kolegyni Renate Reinsveovou.

Co přesně se mezi otcem a dcerou v minulosti stalo, poodkrývá Trier v drobných nápovědách. To však není podstatné. Rozhodující je naopak to, jak obdobně jako ve svých předešlých dílech obdivuhodně zvládl z konkrétních filmových osudů učinit filozofický a univerzálně platný příběh, na nějž se lze přirozeně napojit a jeho prostřednictvím oživit vlastní, hluboko uložené emoce.

Filmové Vary českým divákům představily i letošní absolutní trhák italských kin, snímek Bláznivě. Romantická komedie režiséra Paola Genoveseho otáčí klasický motiv nemotorného prvního rande do chytré taškařice. Víc než to, co dvojice protagonistů říká a dělá, totiž tvůrce zajímá, co se mezitím děje v jejich hlavách.

Jde tak o cosi jako hranou verzi titulu V hlavě pro dospělé publikum, kterou pětice scenáristů včetně Genoveseho naplnila humorem a intelektuálními poznámkami. Dojde v ní rovněž na soulož, jež v příběhu není vulgární ani nadbytečná, ale přiléhavě popisuje mužský i ženský pohled na věc.

Norská kinematografie právě zažívá skvělou éru a karlovarský festival ji v posledních letech bedlivě sleduje. Uvedl i snímek tamního režiséra Daga Johana Haugeruda s názvem Sny, za nějž tvůrce získal Zlatého medvěda na letošním německém festivalu Berlinale a jímž uzavírá volnou trilogii, do níž také patří tituly Sex a Láska.

V poslední části se věnuje neopětované první lásce, kterou pociťuje středoškolačka ke své mladé učitelce. Haugerudovi se daří vystihnout hrdinčiny trudné, ale i zcela radostné prožitky, aniž by dal prostor stereotypům a klišé. Pod jeho rukama tak nevzniklo melodrama, ale naopak velmi autentická romance.

Lehce zavádějící název snímku zní, jako by v něm hrála prim tematika paraplegie, ale není tomu tak. Počin americké režisérky a scenáristky Mary Bronsteinové ukazuje odvrácenou stranu rodičovství. To vždy není zalité sluncem, ale může být i nadmíru vysilující. Zvláště pokud vaše dítě trpí záhadnou smrtelnou nemocí, s níž mu lékaři nejsou schopni pomoct, a jen na vás stojí péče o něj.

Australská herečka Rose Byrneová v hlavní roli matky, povoláním psychoterapeutky, předvádí fenomenální výkon. Perfektně graduje frustraci, která začíná dírou ve stropě hrdinčina domu a končí jejím naprostým zhroucením, když se jí rozpadne celý soukromý i profesní život.