Článek
Genovese má nuance mezilidských vztahů v malíku. Stvrdil to už před devíti lety jejich hořkou studií Naprostí cizinci, jež se dočkala řady zahraničních adaptací včetně česko-slovenské pod názvem Známí neznámí v režii Zuzany Mariankové.
Skupina milostných párů v ní hrála nevšední hru, během níž všichni museli odhalit obsah SMS zpráv, které obdrželi, a zapnout hlasitý odposlech příchozích hovorů.
Podobně obnažení, byť v jiném smyslu, jsou také Piero (Edoardo Leo) a Lara (Pilar Fogliatiová) ve snímku Bláznivě. Ten se odehrává na ploše jednoho večera, respektive jejich první schůzky, a hrdinčina bytu, v němž se znenadání objevují i další aktéři.
Záhy se ukáže, že nejde o skutečné lidi, nýbrž o hlasy v hlavách hlavních postav, které zastupují rozdílné stránky jejich osobnosti: zasněnou, smyslnou, rozumovou nebo skeptickou.
V rozmanitých situacích se místy překřikují, jindy zase překvapivě souzní. Jde o cosi jako hranou verzi titulu V hlavě pro dospělé publikum.
Edoardo Leo jako Piero, který se ve snímku Bláznivě vydává na první rande s Larou.
Bez zvučných osmi hlasů, které jsou skvělou nadstavbou dvou voice-overů, by to byl poloviční filmový zážitek. Slovní potyčky mezi nimi jsou důvtipné a upřímné, díky čemuž se v nich nejspíše pozná kterýkoli divák či divačka.
Dojde rovněž na soulož, jež v příběhu není vulgární ani nadbytečná, ale opět přiléhavě popisuje mužský i ženský pohled na věc. Scéna se ženským orgasmem, snad nepředstíraným, je přímo klimaxem zábavy.
Sofistikovanou komedii naplnila pětice scenáristů včetně Genoveseho humorem a intelektuálními poznámkami. Podtrhují ji herecké výkony nejen na plátně se krotícího Lea a Fogliatiové, ale především jejich srdečných imaginárních souputníků.
