Článek
Být mladý a cítit ostrý lásky šíp, prohlásil profesor Brumbál v šesté části filmového Harryho Pottera, nejromantičtějšího dílu této fantasy série. Jeho výrok přiléhá i na charakteristiku Johanne, náctileté protagonistky Snů, která je tajně zamilovaná do své nové učitelky francouzštiny Johanny.
Neopětovaná láska je v popkultuře věčně opakovaný motiv. Haugerud jej jakožto scenárista nápaditě variuje na queer osobu, aniž by její sexuální orientace ze snímku křičela. Johanne, která už coby trochu starší vypráví svůj příběh v retrospektivě psychoterapeutovi, je navzdory mladému věku velmi uvědomělá a dokáže publiku předat věrohodné emoce, které jí zmítají.
Naplnění jejích citů kromě tabu vztahu pedagožky se studentkou znemožňuje i generační střet a nerovné mocenské postavení. Haugerudovi se daří vystihnout hrdinčiny trudné, ale i zcela radostné prožitky, aniž by dal prostor stereotypům a klišé. Pod jeho rukama tak nevzniklo melodrama, ale naopak velmi autentická romance, na niž se lze snadno napojit.
Norka Ella Øverbyeová v hlavní roli nikterak netlačí na pilu a právě v hereckém minimalismu je její síla. Znamenitě ji doplňují zkušené kolegyně Ane Dahl Torpová a Anne Marit Jacobsenová v úlohách její matky a babičky. Ač jsou každá docela jiná, Johanninu nečekanou náklonnost k učitelce neodsuzují, ale obě ji přijímají s pochopením, jak je ostatně ve skandinávské liberální společnosti běžné.
Sny jsou velkolepým zakončením tvůrcovy trilogie, do níž patří předešlé o něco méně zdařilé tituly Sex a Láska. Rovněž jsou její zajímavou odbočkou od milostného světa dospělých lidí k teenagerům, jejichž bolístkám Haugerud skvěle rozumí.
