Hlavní obsah

Madony na lvu v Olomouci řeší nejednu záhadu

13. 2. 2014, 11:31
Právo, Peter Kováč

Arcidiecézní muzeum v Olomouci připravilo výstavu týkající se vyobrazení gotických madon stojících na lvu, což bylo v umění střední Evropy oblíbené téma vrcholného a pozdního středověku.

Foto: Repro katalog

Klosterneuburská madona na lvu z pražské Národní galerie se stala podnětem k uspořádání výstavy v Olomouci.

Článek

Organizátorům se podařilo získat patnáct soch, které byly přivezeny z Rakouska, Německa, Polska a z Francie. Na zápůjčkách se podílejí renomované instituce, jakou je pařížský Louvre nebo Germánské národní muzeum v Norimberku.

Iniciátorem akce je historik umění Ivo Hlobil a jedním z důvodů vzniku výstavy byla odborná polemika, která v roce 2006 rozvířila stojaté akademické vody v Čechách. Šlo o vášnivou diskusi o tom, zda tzv. Klosterneuburská madona na lvu, zakoupená tehdy do sbírek pražské Národní galerie, je středověký originál tzv. Mistra Michelské madony, nebo falzum vzniklé až někdy v 19. století.

Foto: Repro katalog

Gotické madony stojící na lvu v Olomouci.

Zmíněné dílo je nyní konfrontováno s nepochybnými originály, což vyřeší většinu odborných sporů. Možnost přímého srovnání a umělecko-historické analýzy se na výstavě nabízí poprvé.

Záhadou zůstává i smysl těchto vyobrazení. Lev byl ve středověku kladným i negativním symbolem. Zosobňoval ušlechtilost královské moci, ale byl i představitelem pekelných hrůz. Ve spojení s Pannou Marií zřejmě odkazuje na Šalamounův trůn Moudrosti, který byl ozdoben plastikami lvů, ale výklad není jednoznačný. Nejvíce madon na lvu se zachovalo ve Slezsku a Pomoří a není vyloučeno, že prototyp se zrodil v Praze v době Karla IV.

Při přípravě výstavy se v Olomouci podařilo objevit i vzácnou památku slezského sochařství třetí čtvrtiny 14. století – Trůnící Madonu z polské Nisy. Odborníci si o ní mysleli, že byla zničena za války. Dosud poslední stopa dokládající její existenci končila v březnu 1945. Jak se dostala do depozitáře muzea v Olomouci, se nyní pokoušejí odborníci rozluštit.

V každém případě jde o cenný objev a po výstavě by se dílo mělo zřejmě vrátit našim severním sousedům. Výstava bude otevřena do 11. května, doprovází ji katalog, na jehož přípravě se podíleli historikové umění z České republiky, Rakouska a Polska.

Reklama

Související témata:

Výběr článků