Článek
Kdy a proč první umění vzniklo?
Archeologické nálezy v jihoafrické jeskyni Blombos naznačují, že již před 77 tisíci lety byli lidé schopní jasných projevů abstraktního výtvarného myšlení. Svědčí o tom dva ohlazené kousky plaveného okru zdobené rytinami a geometrickými vzorci. Nález doprovázely proděravěné ulity, které se asi navlékaly na koženou šňůrku nebo zvířecí šlachu a představují doposud nejstarší nalezenou bižuterii.
Ke vzniku a rozkvětu pravěkého umění, jak ho dnes obdivujeme, ale dochází až v mladém paleolitu před pětatřiceti tisíci až deseti tisíci lety, a to na území Evropy.
Tehdy se setkáváme s četnými rytinami, malbami, kresbami a plastikami, které již odrážely nový postoj člověka ke světu.
Zrodil se svět znaků a symbolů, který v průběhu další evoluce zásadním způsobem formoval lidskou tvořivost a fantazii.
Co pravěký člověk od svého umělce očekával?
Kategorie umělec a umělecká tvorba, jak je používáme v současnosti, neodpovídá motivům, cílům a aktivitám, které pravěké tvůrce vedly k tomu, aby přetvářeli okolní svět výtvarnými prostředky. Pravěké umění je pochopitelné pouze v kontextu pravěké kultury.
Václav Soukup tvrdí, že území Moravy je považováno za jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit pro období mladého paleolitu.
Bylo velmi pravděpodobně součástí magických představ, iniciačních rituálů a šamanských obřadů. Rozhodně nešlo o umění pro umění nebo produkt volného času. O jeho skutečném smyslu a funkci můžeme, žel, pouze spekulovat, neboť živá kultura, jež ho stvořila, zmizela v čase a analogie tvořené na základě výzkumu kultury současných přírodních národů mohou být zavádějící.
S francouzskými a španělskými jeskyněmi s vymalovanými pravěkými zvířaty prý souvisela i hudební produkce, hra na píšťaly, bubínky a jakési primitivní divadlo?
Jeskyně nabízely uplatnění různých zvukových efektů, které podporovala ozvěna, tok říčky a vodopádu nebo rozezvučení krápníků. Výzkumy ve francouzské jeskyni Le Portel dokonce vedou k závěru, že malby a rytiny se uplatnily na skalních plochách, jež měly dobrou rezonanci. Přistoupíme-li na tuto teorii o spojení obrazu a zvuku, máme co do činění s prvními všestrannými projevy lidské tvořivosti. A vede nás to k představě, že jeskyně s paleolitickými malbami a rytinami byly místem, kde se odehrávaly rituály. V jejich průběhu se prolínalo působení maleb, rytin se zvukem, pohybem a možná i tancem, což mohlo mít magický a ve svém výsledném efektu téměř divadelní charakter.
Venuše z Dolních Věstonic je jednou z nejobdivovanějších pravěkých plastik. Čím to, že právě Morava tak zásadně přispěla do dějin pravěkého umění?
Území dnešní Moravy je ve světě považováno za jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit pro období mladého paleolitu. Tamní lovci a sběrači byli průkopníky technologií umožňujících šít šaty, tkát jednoduché látky, zhotovovat boty a vypalovat první keramické výrobky, jako jsou hliněné sošky. Nevznikly tam sice jeskynní malby, jaké se dochovaly na Pyrenejském poloostrově nebo ve Francii, ale byla tam nalezena umělecká díla, která lze označit za divy pravěké kultury. A nejedná se pouze o Věstonickou venuši.
Za výjimečnou lze označit Venuši da Vinci, hlavičku ženy z mamutoviny, což je jeden z prvních portrétů s individuálními rysy. Výtvarně působivá je i Petřkovická venuše. Její kubizující tvary z ní dělají nadčasové dílo, které může být umístěno v archeologickém muzeu stejně jako v galerii moderního umění. Unikátní je také Geometrická venuše, a popustíme-li uzdu fantazii, můžeme konstatovat, že principy kubismu neobjevili Picasso a Braque, ale pracovali s nimi již moravští umělci před více než pětadvaceti tisíci lety.
Ve vaší knize zaujmou nové rekonstrukce podob pravěkých lidí. Tyto ilustrace v mnohém navazují na tradici Zdeňka Buriana...
Přizval jsem ke spolupráci Petra Modlitbu, který mezinárodně uznávané Burianovo dílo dále rozvíjí a tvořivě doplňuje. Své rekonstrukce pravěkých lidí konzultuje s francouzským primatologem Vilémem Bischofem a českým paleoantropologem Václavem Vančatou.
Na výtvarné podobě mé knihy má podíl také nejvýznamnější současný tvůrce rekonstrukcí pravěkého světa, britský malíř John Sibbick. Vážím si toho, že se tak v dialogu setkala anglosaská a česká tradice výtvarného umění označovaného jako paleoart. Na počátku anglosaské větve stál americký malíř Charles R. Knight a pak ho následovali Rudolph Zallinger a John Sibbick, na počátku té české byl Zdeněk Burian, který inspiroval reprezentanty českého paleoartu, jako jsou Pavel Dvorský, Libor Balák a Petr Modlitba.