Shrnutí Frankfurtského knižního veletrhu v 5 bodech

Stovky tisíc návštěvníků mohly od 7. do 11. října poznat českou literaturu v plné síle, konkrétně její nové autory. Česká prezentace totiž záměrně vsadila na současnost. Do Frankfurtu proto jelo 75 autorů a autorek, do němčiny se přeložilo téměř 200 knih.

„Úspěchem bude, když se na trhu udrží deset,“ uvedl pro Novinky Tomáš Kubíček, který českou misi pro Frankfurt už několik let vede. Rozpočet na ni – 197 mil. Kč ze státního rozpočtu a dalších 40 mil. Kč ze soukromých zdrojů – považuje za adekvátní velikosti a významu akce.

Ano, bylo to krásné, vážně. Za tři desítky let své novinářské profese jsem v cizině viděla a zažila v souvislosti s Českem (Československem) už leccos. A zatímco u samopalů, jimž říkali na jihu Afriky Brno (podle výrobce, Zbrojovku nevyslovili), jsem si se svým nacionalismem rady moc nevěděla, u přístupových jednání do Evropské unie se ta hrdost dostavila a ve Frankfurtu taky.

Knižní veletrh, literární brána do světa, patří do kategorie: je hezké, když se o Česku mluví, hezky a v souvislosti s něčím, co má cenu podporovat. Jsem zvědavá, zda se do světa dostanou noví čeští literáti. Ráda jejich jména hledám posléze v knihkupectvích mimo ČR.

Z českých spisovatelů na sebe nejvíce upozornila Radka Denemarková. Česká tvář pro Frankfurt, jejíž knihy byly přeloženy už do 28 jazyků, vyzvala v úvodním projevu mimo jiné k jednotě proti demagogům, kteří zneužívají slova.

„Od úterý mi chodí spousta vzkazů. Jsou dojemné, ale také výhrůžné… Nebojím se,“ uvedla pro Novinky.cz s tím, že svou sílu našla v Číně, kde čelila drsnému nátlaku tamních úřadů za své literární eseje. Statečná žena, řeknu vám. Ve Frankfurtu měl také premiéru dokument o ní. Natočila ho režisérka Slobodanka Radun. Jmenuje se výstižně: Za slovo ručím životem.

Denemarková se u řečnického pultíku střídala s ministrem kultury Otou Klempířem (Motoristé sobě). Ten za svůj projev sklidil pískot a z publika se ozvaly i hlasy připomínající jeho spolupráci se Státní bezpečností (StB).

Je až s podivem, že nemá kolem sebe aspoň jednoho poradce, který by mu řekl, že mluvit o cenzuře literatury před sametovou revolucí, v momentě, kdy sám režimu aktivně pomáhal, je „ekl“. Což napsala Kateřina Tučková, další tvář české literatury, která v Německu nyní boduje. Ale upřímně, kritici byli na Klempíře připravení dlouhodobě, píšťalky si kupovali už v ČR, do Frankfurtu si je brali s sebou. Asi by tedy bylo jedno, co ve Frankfurtu ministr (ne)řekne.

Jednou z nově přeložených knih do němčiny (ČR do překladů vložilo v souvislosti s Frankfurtem 30 mil. Kč) je i bestseller Sáry Zeithammerové Svatá. V Česku vyšel loni, v Německu 1. října 2026. 

Čtenáře zavádí do 19. století, představí jim chudý kraj a dvě ženy, Aloisii a Kristu, vlastně tři ženy, tou třetí je Panna Marie. Novinkou je, že skutečný příběh z Broumovska získává filmovou podobu. Chopili se ho už i divadelníci, premiéru inscenace ohlásili na červen 2027 v pražské Komedii.

Jméno Sáry Zeithammerové si jinak zapamatujte. Jako scenáristka je podepsaná také pod filmovými adaptacemi jiných bestsellerů: Hany Aleny Mornštejnové a Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové. Natáčet by se měly už na podzim, případně v zimě. Zdá se, že někdy v roce 2028 se mají milovníci knižních adaptací na co těšit.