Článek
Jako typický fachidiot jsem knížku zcela prozaicky zakoupil coby pramen dokládající prorůstání slovní zásoby převzaté z indických jazyků do angličtiny; tedy nikoli pro předpokládané lechtivosti obvykle spojované s dílem klasika staroindického artis amandi Vátsjájany, jehož Kámasútra (Poučení o rozkoši) se na Západě neprávem zařadila mezi povrchně zjednodušující symboly Indie spolu s posvátnými kravami, svatými muži, žebráky, jogíny či vypjatou spiritualitou.
Když jsem však knížku začal číst, namísto nudné excerpce slovníkových hesel mě čekal neobyčejný čtenářský zážitek. Rabelaisovsky burleskní příběh plný náznaků, skrytých, ale vzápětí zlehčovaných poselství, slovních hříček, vzpomínek na dětství a dospívání hlavního protagonisty v jihoindickém Mangalúru 50. a 60. let, poznamenaných chudobou, konzervativním katolickým prostředím a podvědomým prahnutím po barvotiskovém světě hollywoodských filmů, Campbellovy krémové kuřecí polévky a příběhů z Time či Reader´s Digest.
Hledání názvu
V novém vtělení (avatáru) nyní knížka vyšla ve vynikajícím českém překladu Miroslava Jindry pod názvem Vrať se, ó Kámasútro! a bylo pro mne potěšením přispívat překladateli podle svých možností radou a vysvětlením kulturních zvláštností. Překlad byl pořízen podle amerického vydání, pro něž se Richard Crasta skryl pod pseudonymem Avatár Prabhu (doslova "vtělený Pán"), aby se - podle vlastních slov - "distancoval od koloniálního aktu, jímž Portugalci před 300 lety obrátili jeho hinduistické předky na křesťanství, navykli je na vepřové a podobnou stravu s vysokým obsahem cholesterolu a vystavili je zvýšenému nebezpečí infarktů".
Poté, co zavrhl názvy typu Pelvic Paradise Lost (Ztracený ráj krajiny pánevní) či Desire Under the Coconut Trees (Touha pod kokosovníky), autor pro svůj román zvolil titul Zkorigovaná Kámasútra, jímž se pokusil naznačit, že Indie Kámasútry je zároveň moderní, dynamicky se rozvíjející zemí, která se výrazně liší od zavedených "exotických" stereotypů.
Naproti tomu český titul (neméně legitimně) navozuje pocit nostalgie po ztraceném mládí hlavního hrdiny, jenž se obtížně vyrovnává se svým dospíváním a rozvíjející se sexualitou, stejně jako po idylických časech, kdy se jeho země ještě nemusela pracně vyrovnávat s požadavky moderní doby.
Za hlavní zdroj své individuality považuje autor skutečnost, že je "jediným indickým kónkanským katolickým newyorským spisovatelem na této planetě". Výjimečný je ale i jako skvělý vypravěč, jenž dodává líčením milostných tužeb hlavního hrdiny punc autentického prožitku, mistr slovních hříček a vynalézavý mystifikátor, jenž autobiografické motivy vydává za fikci a naopak.
Navíc se odmítá podvolit požadavkům "politické korektnosti", jež je podle jeho mínění neslučitelná s tvůrčí svobodou, a nebojí se tedy obvinění ze sexismu či machismu, pokouší-li se o autentickou výpověď. Knihu - dnes už i v českém překladu - považuji za literární lahůdku, kterou by bylo škoda si nechat ujít.
Z prologu
"Je tam nakladatelství Doubleday?"
"Prosím." Skutečně, byl to ten slavný hlas. Nemohl jsem uvěřit, že mám takové štěstí. Můj informační zdroj mi skutečně opatřil správné číslo. "Paní Jackie Onassisová?"
"A vy jste kdo?"
"Tady je Saňdžaj Prabhu, neznámý indický autor. A dokonce se ani nesnažím o britský přízvuk."
"Slyším."
"Právě jsem dopsal takový dost zvláštní, opravdu velmi upřímný román o Indii. Vím, že jste byla v Indii. Mohl bych vám ho poslat?" Snažil jsem se o co nejserióznější uctivý tón.
...
"Pane Pabrhu, nerada bych vás zklamala, ale - jistě, byla jsem v Indii a mám indické přátele, ale Indie teď u americké veřejnosti není zrovna v kursu. Japonsko - to je jiná. Práce o různých dietách, o tom, jak pravidelně cvičit - jistě. Příručky typu Udělej si sám` nebo knihy o sexu - prosím. O ty je zájem vždycky..."
"Tak to tedy máte velké štěstí, protože v téhle knize je nejen spousta sexu, ale dokonce se tam vyskytují i vodní sporty. Jen si poslechněte pracovní názvy některých kapitol: TOUŽENÍ POD KOKOSOVOU PALMOU; ZTRACENÝ PÁNEVNÍ RÁJ; JAK JSEM SE STAL NEZAMĚSTNANÝM SEXUÁLNÍM STROJEM; MISIONÁŘSKÁ POZICE; PRŮVODCE UČENÉHO VIDŽAJE PRABHUA ŽIVOTEM, NEKONEČNÝM ORGASMEM A MUŽSKÝM MYŠLENÍM."
Ta žena byla možná společenská ikona, bývalá první dáma; ale já jsem v ní v té chvíli viděl pouze nakladatelskou redaktorku, která trochu zná Indii, a zkoušel jsem to na ni s předem nazkoušenou agitací.
"Mužským myšlením? Tak to musí být čirá fikce," reagovala se smíchem.
"Podívejte - jde o jakéhosi filozofického, erotického, postmoderního indického Davida Copperfielda. Něco jako extatickou harlekýnskou romanci pro muže. A pro ženy, co milují muže, kteří milují ženy."
Avatár Prabhu: Vrať se. ó, Kámasútro!, přeložil Miroslav Jindra, Faun, 410 stran, cena neuvedena