Článek
Světovou premiéru měla opera v roce 1827 a Rossini ji vytvořil ve stylu tehdy velmi populární grand opéry – velké francouzské opery. Vyniká jeho geniální hudbou a velkými sborovými scénami; hebrejský lid představovaný početným sborem je na scéně s výjimkou několika obrazů po celou dobu.
„Rossiniho hudba je v Mojžíši a faraonovi strhující a poutavá. Vytváří atmosféru, která dokáže barvitě vyprávět psychologický příběh a zároveň inspirovat k vystavění působivých obrazů,“ říká režisér Vladimír John.
Přitom dílo je dnes ve světě uváděno jen sporadicky, v českých divadlech se naposledy hrálo před více než 130 lety. A v Ostravě se nehrálo nikdy.
Příběh v Rossiniho opeře začíná tím, že Mojžíš žádá faraona, aby propustil Izraelity z Egypta. Faraon váhá, mimo jiné i proto, že jeho syn Amenofis miluje Mojžíšovu neteř.
„Mojžíš faraona varuje před božím trestem, ten je ale neoblomný. Egypt pak stihne řada pohrom, v Bibli popsaných jako deset ran egyptských,“ popisuje děj mluvčí divadla Šárka Swiderová. Mojžíš je v opeře vykreslen jako morální autorita, faraon jako mocný vládce, kterého ale sžírá pýcha a strach ze ztráty moci.
Tým režiséra Vladimíra Johna doplňují kostýmní výtvarnice a choreografka Barbora Rašková, designér světelných efektů Martin Krupa a scénografka Kristina Komárková.
„Grand opéra vždy vyžaduje efektní pojetí. V těchto intencích pak tvůrčí tým zvolil spíše minimalistický, symbolický přístup,“ dodává režisér.
V titulní roli Mojžíše se představí ukrajinský basbarytonista Andrii Kharlamov, sólista opery v Oděse, alternovat bude s kmenovým Martinem Gurbaľem. Postavu Faraona ztvární Miloš Horák v alternaci s Danielem Kfelířem. Milostnou dvojici pak ztělesní Veronika Rovná a Lada Bočková (Anaj) a Martin Javorský s Martinem Šrejmou (Amenofis). Hudební nastudování je dílem zkušeného dirigenta Davida Švece.
Premiéry v obou alternacích se konají ve čtvrtek a v sobotu 12. a 14. února.
