Článek
Pod představením je podepsaný uznávaný slovinský operní režisér Rocc, který navrhl i scénu, o hudební nastudování se postaral přední český dirigent Vojtěch Spurný.
Myslivečka inspirovala středověká bitva u Ankary, ve své opeře sleduje střet moci, cti a vášně mezi vítězným vojevůdcem Tamerlánem a poraženým osmanským sultánem.
„Tamerlán je dílo, které do jisté míry vychází ze skutečných historických událostí a má až shakespearovské divadelní rysy,“ uvedl Rocc. „My ho, podobně jako v baroku, samozřejmě neinscenujeme dobově, ale přenášíme příběh do nadčasové roviny. Je to hra mocenská, filozofická, hra o emocích a vztazích a vůbec o smyslu lidského konání a bytí,“ podotkl režisér.
Na snímku Šimon Vanžura, Barbora de Nunes-Cambraia a Vojtěch Pelka
Opera uvedená v Miláně roku 1771 se stala jedním z největších Myslivečkových triumfů, pro plzeňské uvedení bylo však nutné pořídit nový hudební materiál. „Vycházeli jsme z fotokopie původní partitury, ale bylo potřeba sjednotit artikulaci, doplnit dynamické či tempové údaje, dešifrovat provedení ozdob, odstranit písařské omyly a podobné věci,“ konstatoval dirigent Spurný.
Titulní role se zhostil kontratenorista Vojtěch Pelka, v dalších úlohách se představí třeba Pavla Radostová, Šimon Vanžura nebo Barbora de Nunes-Cambraia.
