FOTO: ČT slaví sedmdesátiny. Podívejte se, jak rostla na Kavčích horách

I o tom s Novinkami mluvil Daniel Růžička. V ČT pracuje od 90. let. Nyní na pozici vedoucí podpory a služeb vývoje a nových médií.

Kavčí hory začaly růst na pláni nad Prahou v roce 1962. Československá televize (ČST) tím získala jedno sídlo. Kdy se dostavělo?

Poslední dostavěnou budovou je objekt producentských center, kterému se pro jeho tvar přezdívá Rohlík. Zprovozněn byl v polovině devadesátých let. A právě tehdy se všechna pracoviště – v té době již ČT – dopřestěhovala na Kavčí hory.

Splnil se tím cíl i přání mít televizi na jednom místě. Totiž ještě v osmdesátých letech měla televize rozmístěna svá pracoviště doslova po celé Praze, skoro na sedmdesáti místech a archivy byly dokonce mimo ni. Redakce měly vlastní objekt, zvukaři či osvětlovači také, jinde zase byly přenosová technika, střižny, zpravodajci, ředitelství… Mezi budovami se proto neustále pendlovalo a neustále něco převáželo.

Kdy už tedy většina ČST na Kavčích horách sídlila?

V 80. letech. Ale její zaměstnanci se do objektu stěhovali postupně. Dostavba prvního studiového bloku skončila v roce 1970, kdy byla také zprovozněna první dvě studia a výšková budova, v níž byla umístěna pracoviště, díky nimž televize fungovala.

Vím, že komplex byl velmi dobře promyšlený, budovy byly průchozí. Platí to stále?

Platí to stále, průchozí jsou zevnitř, je to hlavně z provozních důvodů, zvnějšku působí areál až nedostupně. Což souvisí s tím, že za komunistického režimu byla televize uzavřeným a mocí přísně střeženým státním sdělovacím prostředkem. Ale ani uvnitř to dříve nebývalo tak úplně benevolentní. Naopak po roce 1990 se postupně vše maximálně zprůchodnilo. Zpřístupněny postupně byly dokonce i některé střechy, po kterých se dá rychle přejít z pracoviště na pracoviště.

Sídlo ČT má rovněž velmi pravidelný tvar, mýlím se?

Areál Kavčích hor je stavěn do čtverce a velice promyšleně bylo v areálu naprojektováno rozložení televizních pracovišť, aby na sebe co nejlépe navazovala. V tom se odrážely inspirace francouzskou, belgickou či finskou televizí. Ale například i britskou BBC.

Její budova ve White City, která má kruhový tvar, byla z hlediska funkčnosti naprosto dokonalá. Studia a jejich technická pracoviště byla soustředěna do vnitřního kruhu, aby byla co nejblíž u sebe, a bylo operativně vše rychle dostupné. A na vnějším okruhu již máte ostatní pracoviště, která neslouží přímo televizní tvorbě.

A kde jsou studia na Kavčích horách?

Tvoří střed celého komplexu. Jsou vystavěna takzvaným pásovým způsobem, tedy vedle sebe nad nimi se tyčí výšková budova. A na tento střed jsou navázána další potřebná pracoviště, která umožňují výrobu televizních pořadů.

Kavčí hory měly být větší. Další budovy měly stát tam, co je dnes Rohlík a všechna ta prosklená sídla nejrůznějších finančních institucí, stojící za ním.

Už od samého počátku se počítalo s tím, že televizní centrum se bude rozkládat na dvou pozemcích – západním a východním. Na tom západním stojí současný areál televize a na tom druhém měly postupně vyrůst další budovy – v plánu bylo nové sídlo zpravodajství a velkokapacitní televizní studio pro natáčení velkých zábavných show s přítomností velkého publika. Ale pozor, to se bavíme o osmdesátých letech. Pak přišla sametová revoluce, změna poměrů i pro televizi a od plánů se upustilo.

Jak byly Kavčí hory pro místo, kde bude stát televizní středisko, vybrány?

Musíme se vrátit do druhé poloviny padesátých let, kdy se tady rozprostírala nezastavěná pláň. Když se pro sídlo televize hledal vhodný pozemek, byla ve hře dvě místa: Pankrácká pláň a přes řeku na protějším kopci lokalita Dívčích hradů. Ukázalo se, že Kavčí hory vyhovují víc. Bylo zde méně hluku a prašnosti z centra, byly lépe dostupné ze středu Prahy, počítalo se s větší dopravní dostupností. Navíc se zdejšími pozemky počítal Českoslovenký rozhlas, v jehož lůnu televize vznikla, pro vlastní nové budovy.

Televizní areál si ČST stavěla sama?

Ano, kromě výroby televizních pořadů byla ČST ještě hlavním investorem stavby Kavčích hor. Měla své stavební oddělení, které výstavbu koordinovalo, což v podmínkách socialismu nebylo jednoduché, protože stále něco chybělo.

Stavbu si televize i sama financovala?

Peníze přicházely ze státního rozpočtu. Československá televize byla státní televizí a měla v něm svou kapitolu. Ale protože na konci osmdesátých let československé hospodářství nebylo úplně v dobré kondici, nebyla v dobré kondici, co se čísel týče, ani televize. Proto byla po sametové revoluci provedena spousta změn ve fungování televize, a koneckonců, i v další dostavbě areálu Kavčích hor.