Nové povolenky EU spustí sociální šok, venkov se nedoplatí, varuje expert

U benzínu a nafty nebude problém s povolenkami tak dramatický. Tam se bude jednat o zvýšení v řádu korun za litr. Odhaduji zdražení o pět až šest procent.

Horší to bude u zemního plynu, protože tam se cena zvýší výrazně a můžeme se bavit nejméně o dvaceti procentech bez daně z přidané hodnoty. Takže celkově cena vzroste asi o čtvrtinu. Což je z hlediska domácností, zvláště pak důchodců, tragický nárůst.

V podstatě se tím vracíme zpět do let energetické krize, kdy stát musel mobilizovat všechny zdroje k tomu, aby pokryl sociálně slabším vrstvám životní náklady.

Ano, pokud by se dostala k sedmdesáti eurům, znamenalo by to zdražení plynu ještě o dost vyšší.

Projednání celého mechanismu v rámci projektu Fit for 55 proběhlo v letech 2018 až 2022. V tom roce byla oficiálně celá věc v Bruselu schválena všemi členskými státy, aniž by ji někdo rozporoval.

Vláda Petra Fialy (ODS) nastoupila počátkem roku 2022, všechna projednání předtím tedy byla na vládě Andreje Babiše, konkrétně na ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (oba ANO). Ten to ale dnes velmi silně haní, jakkoli to musí velmi dobře znát ze své vlastní praxe.

Je to problém, který může vyvolat velký tlak na restrukturalizaci sociální struktury podpor v Česku. Venkov, který přešel z velké části z uhlí na plyn anebo v současné době stále ještě spaluje uhlí, se nedoplatí.

Tam žádné centrální teplo ani jiná alternativa neexistuje a koneckonců ani lokální distribuční rozvody nejsou kapacitně postavené na to, aby se přešlo na nějakou masivní spotřebu elektřiny. To, co se připravuje, je sociální šok.

Samotná cena zemního plynu na trhu má spíše tendenci trvale klesat. Nepočítá se s tím, že by se dramaticky zhoršovala. Ale z hlediska externích poplatků, které cenu zatíží prostřednictvím povolenek, bude nárůst citelný.

Je nutné uvažovat nad bezpečnostní strategií a tady jde o podíl amerického zemního plynu. Abychom nepřešli ze závislosti na Rusku na jinou. Ono se totiž bohužel zdá, že pánové, kteří vedou tyto dva státy, tedy Vladimir Putin a Donald Trump, přemýšlejí poměrně shodně.

Takže je potřeba, aby americký plyn, který bude mít velmi silnou tendenci se do Evropy dostat v daleko větších objemech a už dnes tvoří klíčovou část plynu LNG, byl natolik kontrolovatelný, aby nepřevážil. Z hlediska bezpečnosti je potřeba kontrolovat diverzitu dodávek. Protože je jedno, kdo vám zavře kohout, má-li tu možnost.

Když to vezmu podle svých názorů, tak odpovím, že by se to stát nemělo. Ale když to vezmu z hlediska logiky vývoje, tak k tomu asi dojde.

Ten důvod je jednoduchý. Dovedete si představit, co se stane v Rusku, až skončí válka s Ukrajinou? Najednou budou propuštěny statisíce vojáků zvyklých na vysoký žold. Co budou dělat? To, co umějí. Budou rabovat a zabíjet a to vytváří nebezpečnou situaci i pro další země. Tomu je potřeba zabránit. Takže z toho hlediska asi bude potřebné, aby se Rusům zajistil nějaký příjem.

Tranzit přes Česko, jenž probíhal víceméně stoprocentně z východu na západ, v podstatě ustal, protože Německo neodebírá nic. Tranzitní plynovod může být oživen v momentě, kdy se posílí terminály na LNG na severu Německa, a tento plynovod by sloužil k přepravě plynu v Evropě ze severu na jih. Může jít o dodávky plynu mezi Itálií a Německem. A lze jím také zásobovat celý střed Evropy.

Spousta plynu je také na Ukrajině. Takže je docela možné, že po válce, kterou doufám vyhrají, budou pomoc, kterou dnes poskytujeme, splácet plynem.

Pozoruji v Česku jeden sílící, ale nedobrý trend. ČEZ začíná evidentně polykat plynárny. Osmdesát procent distribuce plynu už je v jeho rukou. Také provozovatel přenosové elektrické soustavy ČEPS je v podstatě společností ČEZ kontrolován. A v ČEPS je uložen zbytek plynárenství. Se dvěma výjimkami, a to jsou distribuční firmy v Praze a v jižních Čechách, které jsou pod jinými vlastníky. Jinak podzemní zásobníky, tranzitní plynovod, to všechno je dnes zprostředkovaně součástí ČEZ.

V té souvislosti se obávám, že vznikne tlak na to, aby se přešlo na topení elektřinou. Vidíme třeba, že běží státní podpora na pořízení tepelného čerpadla, ale u plynových kotlů už není. A ten argument, který časem může být použit, by zněl: proč máme udržovat dvě energetické distribuční soustavy, když stačí jen jedna, tedy drát.

V tu chvíli by všechno plynárenství kromě toho velkého, které ponese plyn do tepláren, elektráren a chemické výroby, zmizelo. Tak jako nebudete mít možnost koupit si uhlí, byste si nekoupil ani plyn. Byl byste odkázán na monopol, který bude vyrábět energii pro všechny, a jakákoliv konkurence padne.

V oblasti plynárenství nebo elektroenergetiky žádná valná konkurence už stejně není. Ve výrobě elektřiny máme dva nebo tři významnější výrobce kromě ČEZ. A pak máme takzvané větrníkáře a sluníčkáře, kteří žijí z toho, že berou velké dotace. To není ekonomicky životaschopný projekt a časem se to pozná.

U plynu je to ještě horší, protože do Česka putuje plyn z pár zdrojů. LNG ze Spojených států a Kataru a potrubím plyn z norských ložisek. Nemáme na výběr, mezi producenty plynu není konkurence.

Ta je mezi obchodníky s plynem. A ti nedělají nic jiného, než že si ho přeprodávají mezi sebou a zdražují jeho cenu. To je všechno.

Úvaha, která v Evropě vznikla v rámci takzvaného třetího energetického balíčku Evropské komise, vycházela z toho, že existuje konkurence, ale tak to není.

Akciová společnost ČEZ má v současné podobě s třetinou minoritních akcionářů jediný účel, a to maximalizaci zisku.

Náklady na výrobu jednoho megawattu elektřiny v jaderné elektrárně činí asi 990 korun, ale na burze se platí přes 2000 korun, tedy více než dvojnásobek. Cenotvorba na základě vývoje nákladů s přiměřeným ziskem tam nefunguje.

Vím, že Andrej Babiš je příznivcem toho, aby se ČEZ znárodnil. Jenomže by ho strukturálně nezměnil, ale nechal by ho, tak jak je. Akorát by celý zisk šel rovnou do státního rozpočtu. To není cesta. Musí se změnit základ, který spočívá v tom, že to bude firma poskytující veřejné, prospěšné služby a ne zdroj výdělku.

Ne. Náklady na udržení jakékoliv plynárenské sítě jsou konstantní. Ty už v cenách jsou a nerostou. Tam není žádná souvislost s množstvím přepraveného plynu. Jedinou výjimkou je právě tranzitní plynovod Net4Gas, kde náklady na plyn rostou s výší přepravy, protože se ho spotřebuje více v plynových turbínách na pohon plynu.

Je to pořád málo. Evropská unie v době, kdy vznikal třetí energetický balíček, věřila na bezbřehou konkurenci v energetice, což je samo o sobě nesmysl. Takže v té době bojovala proti dlouhodobým kontraktům. My jsme měli dlouhodobé kontrakty na třicet let. A oni proti tomu bojovali s tím, že se bude obchodovat na burze. Což je hloupé, potřebujete stabilitu, protože investice do plynárenství se splácejí dvacet až třicet let. Nemůžete záviset na okamžité ceně, to nejde.

Teď už povolili a dlouhodobé kontrakty jsou možné. A podle mě by měli obchodníci začít uzavírat další kontrakty, co to jde.

Je jasné, že plyn budeme využívat daleko déle, než se počítalo. To znamená, že kolem roku 2035, jak se to plánovalo, konec plynu nenastane. Někteří odborníci tvrdí, že plyn zůstane jako zdroj energie trvale. Bylo by to asi užitečnější, protože být závislí na jediném technickém druhu energie je nebezpečné.

To můžete vidět na Ukrajině, když padne několik dronů na elektrárny, tak je najednou zima. Nemůžeme mít všechno na elektřinu.

Jinak, co se týče LNG, jeho podíl samozřejmě poroste. V Evropě obecně teď spotřeba plynu klesá. Když sem ještě dodávali Rusové, tak Evropská unie ročně potřebovala kolem 400 miliard kubíků. Dnes je to asi 320 miliard.

A ne kvůli tomu, že by tady ruský plyn nebyl. Krize donutila lidi, aby začali spořit a přemýšlet o spotřebě. Ta ovšem v Evropě poroste, protože Německo je bez jádra a dohání to v současné době uhlím, jelikož nic jiného nemá. Bude muset provádět regulační výkony s plynem, stejně jako my. Žádnou další cestu nemáme.