Článek
Zrod Komandarevova sociálního dramatu Made in EU přitom sahá dál než do covidové doby. Hrubý námět vznikl v roce 2018, kdy se jeho přátelé zapojili do celosvětové akce Clean Clothes Campaign (Kampaň za čisté oblečení), jež upozorňuje na vykořisťování zaměstnanců v textilním průmyslu. Odhalili tehdy otřesné pracovní podmínky v továrnách v horských oblastech Bulharska.
„Výsledky výzkumu v naší zemi by se daly přirovnat ke stavu v indických nebo bangladéšských fabrikách, o jakém jsme se už dřív dozvídali v tisku. Přestože je Bulharsko od roku 2007 členem Evropské unie, tímto se stalo jakýmsi třetím světem uvnitř ní,“ řekl režisér Novinkám.
Stále mu však chyběla hlavní zápletka. Jak se spoluautorem scénáře Simeonem Vencislavovem často žertují, tu nejlepší obvykle píše skutečný život.
„Na jaře 2020 se v bulharských médiích objevily zprávy o covidových epidemiích v malých továrnách. Tamější dělnice musely užívat léky, aby skryly nemoc a prošly každodenní kontrolou tělesné teploty. Pokud by totiž měly – byť jen jeden den – absenci, přišly by o pohyblivou složku mzdy. Ta tvoří až polovinu výplaty,“ vysvětlil tvůrce.
Zaujal ho konkrétní případ obviněné švadleny, která byla údajnou pacientkou nula v dílně Miziya 96 v severobulharském městě Pleven. Scénář inspirovalo i vyprávění Vencislavovovy matky, jež se živila jako šička.
„Když hotový film zhlédla, řekla nám, že jsme ho pojali naturalisticky. Přesto jí připadal odlehčenější než realita. V továrně, kde pracovala, prý nebyly výjimkou směny dlouhé šestatřicet hodin,“ uvedl režisér.
Snímek se tematicky dotýká i poněkud naivních snů mladých Bulharů o životě na Západě. Komandarev v tomto směru vycházel z vlastní zkušenosti. Coby původním povoláním lékař působil v devadesátých letech ve Francii, kde se specializoval na dětskou psychiatrii.
„V Marseille jsem měl možnost zůstat, což jsem nakonec neudělal. A to bylo nejlepší rozhodnutí mého života. Filmy točím rád, snažím se jimi činit z Bulharska lepší místo. Věřím ve svůj malý všední boj,“ pousmál se.
Nyní intenzivně připravuje „sociální sci-fi“ The Block Universe. Poprvé za svou filmařskou dráhu se vrací k vystudované medicíně.
Protagonisty jsou sofijští záchranáři, kteří si na začátku příběhu coby dvacátníci odbývají první noční směnu 10. listopadu 1989, tedy v den, kdy v Bulharsku padl komunistický režim. Diváci je následně budou sledovat v rozmezí čtyř dekád. Poslední kapitola se odehraje ve třicátých letech, kdy se chystají do penze.
„Myšlenka filmu vychází z Einsteinovy teorie, podle níž se v našem vesmíru všechno děje ve stejnou dobu a budoucnost je daná. Moji hrdinové se ji přesto snaží změnit,“ uzavřel.
Jeden svět 2026
- Mezinárodní filmový festival o lidských právech se v Praze koná do čtvrtka 19. března. Následně bude program pokračovat na šedesáti místech po celé republice, a to až do 24. dubna.
- Mezi nejsledovanější tituly letos patří časosběrný portrét Homeless Blues o každodenním životě pražských bezdomovců, dokument Elon Musk a závod o lithium o dolování klíčové suroviny pro výrobu elektromobilů v Argentině nebo třeba snímek Tak to mělo bejt, který prostřednictvím mladého rappera zkoumá maďarskou generaci Z.
- Kromě Stefana Komandareva festival přivítá také bývalou ukrajinskou vojačku a dokumentaristku Alisu Kovalenko, ugandskou bojovnici za lidská práva Stellu Nyanzi či norského dokumentárního experimentátora Gunnara Halla Jensena.







