Článek
Výzkumníci položili rodičům čtyři otázky, kterými zjišťovali, zda mechanismu rozumí. Na všechny správně odpovědělo 22 procent rodičů letošních deváťáků. Nejčastěji šlo o rodiče s vysokoškolským vzděláním, byť i mezi nimi to bylo jen 35 procent.
Mezi rodiči bez maturity uvedlo čtyři správné odpovědi pouze osm procent respondentů, jen jednu správnou odpověď zvolilo 38 procent z nich.
Jedna z otázek zněla: „Žák získal v jednotné přijímací zkoušce 80 bodů. Na obor jeho první priority bylo pro přijetí potřeba minimálně 55 bodů, na obor jeho druhé priority 60 bodů a na obor jeho třetí priority 50 bodů. Na který obor byl podle Vás přijat?“ Tento žák by se dostal na školu první volby, 26 procent rodičů to ale nevědělo.
Děti mířící na střední školy a víceletá gymnázia mají od roku 2024 možnost podat si až tři přihlášky ke studiu. Klíčové je jejich seřazení, protože po absolvování jednotné přijímací zkoušky jsou uchazeči rozřazováni automatickým algoritmem. Pokud žák splňuje podmínky pro přijetí na více oborů, je vždy přijat na ten, který má na přihlášce nejvýše.
„Nejvíce žákům škodí, pokud rodiče seřadí přihlášky špatně. Nejčastější chyba je, že nedají na první místo nejtěžší obor, pak totiž algoritmus nefunguje, jak má. Pokud se jim nepovede dostat na lehkou školu na první prioritě, těžko se dostanou na těžší školu na druhé nebo třetí,“ vysvětlil analytik PAQ Research Jan Zeman.
Z průzkumu, který organizace provedla krátce před spuštěním přihlašování, nicméně vyplynulo, že značná část rodičů tento mechanismus nechápe.
„Někteří si myslí, že na pořadí nezáleží a mohou si po přijímačkách vybrat jakoukoli z oněch tří škol, protože tak fungoval předešlý systém,“ nastínil Zeman. Ještě před třemi lety se totiž k volbě konkrétní školy používal tzv. zápisový lístek, který bylo možné mezi školami přesunout.
Řadit podle obtížnosti
„Obory je potřeba na přihlášce řadit efektivně: pokud žák zařadí svůj preferovaný obor až na druhé nebo třetí místo, na preferovaný se nedostane, ani kdyby na něj měl dostatek bodů,“ uvedli autoři výzkumu a upozornili, že pořadí oborů na přihlášce je závazné a nelze ho měnit.
První by proto vždy měla být vysněná škola, u které si uchazeč může dovolit neuspět. „Nejde o to, že si musí dát na první volbu školu, na kterou vlastně nechce, ale je nejtěžší. Na první volbu vždy dejte školu, na kterou dítě chce, ale potom už musíte dávat lehčí školy, jinak pro něj algoritmus nebude fungovat,“ řekl Zeman.
Kvůli neznalosti rodičů mohou děti zbytečně skončit na oborech, které si na přihlášku napsaly jako první, i když jsou pro ně příliš lehké anebo o ně příliš nestály. Někdy dokonce kvůli chybnému řazení nezískají žádné místo.
Rodičům a dětem podle Zemana dostatečně nepomáhá se správným řazením ani systém DiPSy, ve kterém většina přihlášky podává. Organizace Cermat, která celé přijímací řízení organizuje, přitom podle něj disponuje daty a mechanismy, které by před odesláním závazné přihlášky mohly varovat před nesprávným seřazením oborů.
„Systém by mohl minimálně dávat upozornění, může se objevit červené světlo, že jsou na přihlášce nevhodně seřazené priority,“ uvedl Zeman. Samotný princip rozřazování na školy podle priorit je podle něj sice složitý, ale spravedlivý. Rodiče však potřebují mít více informací, aby ho dokázali správně využít.
Velmi by také pomohlo, kdyby přihlášek bylo více, například pět až sedm, i plánované předřazení testů před rozhodnutí o podání přihlášky.
