RECENZE: Právo přivlastnit si cizí život

Americký dramatik Donald Margulies zobrazuje vztah renomované spisovatelky Ruth a její nadějné žačky Lisy. Jednostranný obdiv přerůstá v přátelství a záhy i v rivalství, zvláště když si Lisa pro svůj první román vypůjčí intimní životní příběh Ruth. Živý dialog udržuje diváky v napětí a nutí je konfrontovat se s argumenty obou stran.

Inscenaci nastudoval režisér Šimon Dominik s herečkami Milenou Steinmasslovou a Štěpánkou Ligas.

Obě v Ungeltu debutují a s komorním jevištěm si skvěle rozumějí. Steinmasslová kreslí úspornými tahy Ruth jako nesmlouvavě pravdivou bytost šířící kolem sebe auru nepřístupnosti skrze přesné ironické glosy. Má přitom velké charisma, stačí jí jen ležet na gauči a tichým hlasem vyprávět, aby jí hlediště viselo na rtech.

Lisa Štěpánky Ligas je přesvědčivější v poloze dychtivého štěněte oplétajícího svůj idol obtěžující oddaností než jako suverénní mladá žena, do níž ji promění její literární i psychické zrání. Zážitek z inscenace posiluje i barevně sladěná scénografie odvíjející se od slavného obrazu Tanec Henriho Matisse a dynamická hudba Emila Viklického.

Cizí příběhy se jistě právem zařadí do rodinného stříbra Divadla Ungelt, a to jak svou výpovědí, tak i skvělým hereckým partnerstvím obou protagonistek.