Článek
Jackovy výzkumy naznačují, že by globální oteplování mohlo spustit prudkou a katastrofální změnu zemského klimatu. Množství vody z tajících polárních ledovců narušilo mořské proudy stabilizující klimatický systém. Nová doba ledová nastane během jediné globální super bouře.
Zatímco Jack varuje Bílý dům, jeho sedmnáctiletý syn Sam (Jake Gyllenhaal) uvízl v New Yorku, kde už peklo začíná: prudká záplava, teplota rychle klesá. Sam volá otci, který ho stihne pouze varovat, aby zůstal za každou cenu uvnitř domu. A zatímco obyvatelstvo je evakuováno na jih, Jack míří na sever zachránit Sama. Ale ani on není připraven na to, co se stane - jemu, synovi a planetě.
Rychlost změn je samozřejmě fikcí. "Záměrně jsme z dramatických důvodů upravili časové období, za které by doba ledová mohla nastat. Ale základem filmu zůstává teorie globálního oteplování, které by mohlo způsobit prudké klimatické změny," říká producent filmu Mark Gordon.
Ironie osudu nebo jen náhody ?
V březnu 2002, jen pár týdnů poté, co Roland Emmerich a Jeffery Nachmanoff napsali do scénáře situaci, popisující zhroucení antarktického ledovcového pole Larsen B, se toto pole opravdu odlomilo do moře. "V té době jsme žertovali, že bychom měli raději začít s natáčením, nebo budeme točit dokument," říká Emmerich. Ale podivné náhody pokračovaly.
Přípravy natáčení začaly v červenci 2002 a v téže době zasáhlo Čínu smrtící krupobití: kroupy o velikosti vajec zabily 25 lidí a mnoho obětí utrpělo téměř smrtelná zranění hlavy. O měsíc později řádily v části Evropy včetně České republiky "povodně století", při nichž zahynulo nejméně 108 lidí a desítky tisíc musely být evakuovány. V listopadu, tři dny poté, co začalo natáčení v Montrealu, zabilo 75 tornád za jediný den 36 lidí a způsobilo škody ve třinácti státech.
Především všechny tyto události způsobily, že film se nakonec snaží zprostředkovat vědecké poznatky o globálním oteplování co nejpřesněji.
Od skutečnosti se film nejvíc liší v rychlosti, jakou k událostem dochází. Když vědci hovoří o "náhlých" klimatických změnách, mluví o době 5-10 let, ne o několika týdnech.
"Nikdy jsme nezamýšleli plně obsáhnout souhrn vědeckých poznatků ve dvouhodinovém filmu. Chtěli jsme vytvořit fantastický letní film, který by mohl - jen mohl - lidi nejen pobavit, ale zároveň i trochu víc informovat," říká producent Gordon.
Natáčení připomínalo film
"Zima byla všude," vzpomíná Dennis Quaid na natáčení v Montrealu, kde filmaři prožili čtyři měsíce rekordní zimy s nejvyššími denními teplotami kolem minus 25°C.
"Zima byla uvnitř, byla venku, zima byla ve dne a příšerná zima v noci. Nedalo se tomu uniknout. Dostali jsme se do situace, kdy jsme nepoznávali lidi podle tváří, nýbrž podle barvy jejich bundy. Pokud jsme se neplahočili vichřicí, tak jsme pravděpodobně mrzli mokří při natáčení přívalových dešťů, krupobití, záplav nebo hurikánů. Každý, kdo není příznivcem předpovědí počasí, se jím po filmu určitě stane," slibuje herec a dodává, že slovo náročný zní pro toto natáčení jako naprostý eufemismus.
"Šlo spíš o přežití natáčení filmu o přežití. Oblékli nám čtyři nebo pět vrstev polárního oblečení a pak na nás začali sněhovými přístroji foukat falešný sníh rychlostí skoro 80 mil v hodině. Dostane se vám to všude, do úst, do nosu a pod ochranné brýle, a tak se jen snažíte udržet otevřené oči. Občas to bylo opravdu neskutečné. Je to film na léto, na který se rád podívám - skvělý příběh, efekty, poselství - takže hrát v takovém filmu pro mě byl napínavý a zároveň neustálý boj o život."