Svrab a žloutenka nabírají na síle. Dráhy přidávají v čištění vozů

V Česku překročil dosavadní počet hlášených infekcí tzv. zákožkou svrabovou pět tisíc, což je víc než za celý předchozí rok. „Jednoznačnou příčinu nárůstu onemocnění svrabem neznáme,“ říká Kateřina Fabiánová z oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

I v hlavním městě se svrab šíří rychleji než v jiných letech. Loni to bylo celkem 517 případů, letos to bylo k začátku prázdnin už přes 320 lidí.

S nepříjemným parazitárním onemocněním, které způsobuje svědění a vyrážku, se můžete potkat v prostředích, kde žije více osob v úzkém kontaktu nebo kde se často a rychle střídá velké množství lidí bez možnosti dostatečného úklidu.

Rizikové jsou tak třeba ubytovny, zdravotnická zařízení dlouhodobé péče, přivézt si parazita můžete i z pobytu v penzionu či hotelu v České republice nebo v zahraničí. Aktuálně se šíří ve Středomoří, výrazné nárůsty hlásí například Itálie.

Onemocnění se může nepřímo přenášet přes kontaminované textilie, třeba ručníky či ložní prádlo. Parazit se udrží i v polstrovaném nábytku a sedadlech s textilním povrchem. A to také ve veřejné dopravě, i když zde není přenos podle odborníků tak častý jako jinde.

„Cestující zejména v létě jezdí v krátkých nohavicích, krátkých sukních, dotýkají se svou holou kůží čalounění, které může být zdrojem různých infekcí,“ potvrzuje dermatoložka Ilona Gutwaldová z Dermatologického centra Štěpánská na Poliklinice IPP.

Na kontaminovaném předmětu a ve vhodném prostředí přežívá parazit jeden až tři dny. Do kůže nového hostitele se dokáže zavrtat už za pár minut. Cestující hromadnou dopravou by tak měli zvážit dlouhé kalhoty či sukně. „Eventuelně i dlouhé tričko. Dokonce si někdy pánové sundávají i nátělníky, to bych vskutku nedoporučovala,“ říká lékařka.

Situaci vnímají i České dráhy. „V souvislosti s nemocemi, které se šíří, jsme zkrátili úseky během čištění, zvedla se ta intenzita a celkově se měsíčně vyčistí víc sedaček než v předchozích letech,“ uvádí mluvčí ČD Filip Medelský.

Důkladně ručně vyčistit celý vagon dálkových spojů od stropu po koberec zabere necelé desítce lidí zhruba hodinu a půl. „Hloubkové čištění“ provádějí dráhy běžně jedenkrát za dva až tři měsíce, aktuálně je interval kratší, zhruba měsíc a půl.

V případě nahlášení většího znečištění nebo podezřelé osoby, která mohla přenášet nemoci, se vůz na čištění posílá co nejrychleji.

Jen na odstavném nádraží Praha-Jih, kde natáčela kamera Novinek, už letos vyčistili přes 70 tisíc sedaček, v nichž se mohou paraziti teoreticky držet.

„Jako prevenci děláme parní čištění a po jeho provedení ještě čistíme mokrou cestou extraktorem, čisticím prostředkem,“ přibližuje Radan Mik, ředitel firmy, která zajišťuje pro ČD úklid přistavených vozů.

I šíření virové hepatitidy typu A v Česku dál nabírá na síle a objevuje se také v jiných evropských státech.

„Dosud je nahlášeno již 928 případů onemocnění včetně deseti úmrtí,“ uvádí Fabiánová ze SZÚ. Z toho jen v Praze je nakažených hlášeno přes 300, dětí je 39. V předchozím roce byl počet potvrzených onemocnění celkem 636 a byla zaznamenána dvě úmrtí.

„Významný nárůst případů potvrzuje, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o pokračující trend zvýšeného výskytu. Zvláště znepokojivý je počet nemocných dětí. Je proto důležité, aby lidé věnovali zvýšenou pozornost hygienickým návykům a zvážili očkování,“ doporučuje ředitelka protiepidemického oddělení pražské hygieny Martina Marešová.

Větší část nakažených v hlavním městě jsou muži. Zhruba třetinu nemocných tvoří osoby bez domova, proto pražští hygienici spolupracují i s neziskovými organizacemi a zajišťují očkování jejich klientů a terénních pracovníků.

K šíření vysoce nakažlivé „nemoci špinavých rukou“ dochází často v prostředí s nízkým hygienickým standardem, ale nakazit se lze kdekoli.

Riziková mohou být například nádraží, kde se mnohdy lidé bez domova či drogově závislí shromažďují. Přenos hrozí třeba na toaletách ve stanicích a vlacích, tedy zejména tam, kde může dojít ke kontaktu se stolicí nemocného.

„Přenos hepatitidy je možný také znečištěnými předměty, jako jsou například kliky dveří nebo madla v dopravních prostředcích, zkrátka lidmi často dotýkaná místa,“ doplňuje Fabiánová.

Právě na jejich čištění kladou důraz i ČD. „Na toaletách, tam probíhá několikastupňová dezinfekce. Samozřejmě se zaměřujeme i na madla, kliky, tlačítka a další místa, na které cestující často sahají,“ potvrzuje Medelský.

Pražský dopravní podnik (DPP) řeší úpravy úklidových režimů dopravních prostředků spolu s pražskou hygienickou stanicí nebo SZÚ.

„DPP v současnosti uklízí a současně dezinfikuje vozidla MHD ve standardním režimu, tj. vždy po jejich zatažení do vozovny, garáže nebo depa, což je jedenkrát až dvakrát denně,“ uvádí k aktuální situaci mluvčí Aneta Řehková.

K úklidu používají dezinfekční prostředky, vodu se saponátem či Savo. Systém dezinfekce souprav metra byl podle DPP „vyprecizován“ v rámci pandemie covidu.

„Po umytí a vyčištění prostoru pro cestující následuje dezinfekce povrchů, a to všech zádržných systémů, tj. zádržných tyčí a madel, všech tlačítek místního otevírání dveří. Pravidelná denní dezinfekce se týká i podlahy vozů. Kromě prostoru pro cestující je obdobně prováděna i dezinfekce prostoru pro strojvedoucího,“ vyjmenovala mluvčí.

Jakým způsobem a jak často se čistí čalouněné sedačky, však konkrétně nedoplnila.