Zátah policie v Brně se týká privatizace bytových domů a ovládnutí pískovny

Kriminalisté v této souvislosti podezřívají více než desítku lidí z účasti na organizované zločinecké skupině, z přijetí úplatku, podplacení, zneužití pravomoci úřední osoby, z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy z tzv. praní špinavých peněz.

Policie v této souvislosti zahájila úkony trestního řízení už v únoru 2019 s tím, že blíže nejmenovaní pachatelé založili v Brně a okolí „nejpozději před dvanácti lety“ organizovanou zločineckou skupinu, v níž jsou prý brněnští komunální politici, zaměstnanci tamního magistrátu a jednotlivých brněnských městských částí a také realitní makléři.

V prvním případě týkajícím se privatizace bytových domů policie podle dokumentů podezřívá z účasti na organizované zločinecké skupině mimo jiné bývalého tajemníka radnice Brno-střed Radovana Novotného, který už byl v minulosti pravomocně odsouzen za korupci ke čtyřletému vězení.

Kromě něj jsou v hledáčku policistů také podnikatelé v oblasti realit Michal Horký a jeho manželka Markéta Horká i realitní makléřka Alena Hofírková, ale rovněž advokát Ľubomír Vdovec. Výše jmenovaní podle mínění detektivů nejpozději v roce 2016 vytvořili skupinu lidí působících v Brně „zaměřenou na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti“, kdy si prý rozdělili role a jejich společným záměrem údajně bylo získání neoprávněného majetkového prospěchu na úkor města.

„Za využití podvodného jednání a uplacení zúčastněných osob sledovali společný záměr vlastního obohacení získáním a následným prodejem bytových domů coby bytových celků, případně i jednotlivých bytů v těchto domech určených k převodu z majetku města Brna výlučně do vlastnictví nájemníků v domech,“ uvedli policisté v dokumentech.

Podezřelí podle nich prostřednictvím spolupracujících osob účelově založili anebo fakticky ovládali k tomu určená bytová družstva. Poté podle policie začali pomocí „odstupného“ uplácet skutečné nájemce bytů v domech určených k privatizaci a ti jim pak byty přenechali k dispozici, i když formálně nadále vystupovali jako zájemci o privatizaci svých bytů. Detektivové je v dokumentech označili za tzv. bílé koně.

Díky tomu pak skupina, kterou podle detektivů založil a řídil podnikatel Horký, splnila podmínku danou magistrátem v podobě zájmu minimálně sedmdesáti procent nájemníků o privatizaci jejich bytů v daném domě, a mohl tak být prodán celý dům. Tím ale podezřelí podle tvrzení detektivů způsobili městu Brnu škodu velkého rozsahu, protože si koupili městské domy za výhodné ceny neodpovídající těm tržním.

Hlavní postavou tohoto případu je podle policejních dokumentů zmíněný podnikatel Horký, který měl určovat, o které z městských bytových domů se bude skupina zajímat. Policisté tvrdí, že právě on vydával ostatním pokyny, přijímal od nich přes e-maily informace týkající se ekonomické stránky věci, tedy příjmů a výdajů.

Horký také údajně zajišťoval finanční prostředky určené k vyplacení původních nájemců, kteří pak skupině své obecní byty přenechávali. Zároveň řešil i peníze na zaplacení kupní ceny při následné privatizaci bytů a celých domů. Tento podnikatel měl rovněž podle kriminalistů působit na lidi mající vliv na rozhodování o privatizaci městského majetku a ovlivňovat jejich rozhodnutí ve prospěch skupiny.

Horký také podle policie zastupoval společnost TOP1 Service Group, který byla zprostředkovatelem převodu družstevních podílů v privatizovaných domech. Jedním z nich byl podle dokumentů dům v ulici Čelakovského v Brně.

V této souvislosti policisté zmiňují i roli náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL), který je v současnosti zároveň kandidátem na ministra životního prostředí. Ten měl údajně podle dokumentů opakovaně působit na starostu brněnské městské části Židenice Aleše Mrázka tak, aby by mohl být uskutečněn prodej zmíněného domu pro stávající nájemníky.

Policisté v této souvislosti zmiňují schůzku z předloňského prosince, která se měla uskutečnit v kanceláři třetího náměstka brněnské primátorky Jiřího Olivy, pod něhož spadá i bytová oblast a správa městského majetku.

Mrázkovi tam měl Hladík sdělit, že došlo k nabídce prodeje onoho bytového domu a s tím související založení bytového družstva, které jim prý „buší na dveře“ a hrozí údajně žalobou v případě, že k privatizaci nedojde. V „naléhání“ na Mrázka pak měl podle policie Hladík pokračovat i ve své kanceláři při jejich dalším jednání loni v září. Tehdy prý ale řešili, aby naopak stáhl z jednání zastupitelstva Židenic bod týkající se tzv. „odsvěření“ domu a jeho přípravy k privatizaci, protože v té době prý neměli dostatečnou podporu zastupitelstva.