Článek
Kasační stížnost směřovala proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který rozhodnutí inspekce o udělení pokuty potvrdil. Zamítnutím kasační stížnosti tak pokuta platí. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je dostupné na úřední desce.
„Podstatu sporu shrnul krajský soud tak, že ač o zahraničním původu vín odebraných u žalobkyně vypovídá jen jediný přímý důkaz, jedná se o důkaz odborný a přesvědčivý, neboť vína žalobkyně neobstála ve srovnání s referenčními vzorky z Evropské databanky vín s velkou mírou spolehlivosti,“ uvedl Nejvyšší správní soud s tím, že závěr podporuje i řada nepřímých důkazů, jako například nesrovnalosti při vedení evidence a označování nádob.
Vinařství se sídlem v Roztokách u Prahy má výrobu vína na jižní Moravě v Němčičkách na Břeclavsku. Vedení společnosti s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu nesouhlasí a zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud. „Společnost nikdy nenakoupila ani nezpracovávala žádné hrozny zahraničního původu. To potvrdila řada svědeckých výpovědí i doložené úřední písemné doklady. Společnost nikdy nenakoupila ani zahraniční vína sporných odrůd,“ napsal Novinkám ředitel a majitel vinařství Ludvík Šlancar. Podle něj vinařství nejenže dostalo pokutu tři miliony korun, ale v důsledku této pokuty muselo vrátit dotace od roku 2017 ve výši deset milionů korun.
Naopak inspekce rozhodnutí soudu vítá. „Státní zemědělská a potravinářská inspekce od počátku řešení tohoto případu považovala svůj postup ve všech fázích za zcela správný ve věcné i právní rovině. Bude nadále pokračovat v důsledném vymáhání plnění požadavků potravinového práva jak v oblasti vinařství, tak v dalších potravinářských oborech,“ uvedl pro Novinky mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Podle něj tak inspekce chrání oprávněné zájmy spotřebitelů a také provozovatelů, kteří dodržují právní předpisy.
Pochybení se měla týkat více než 54 tisíc lahví vína. U téměř 20 tisíc lahví Tramínu červeného a 3300 lahví Ryzlinku rýnského bylo podle inspekce použito chráněné označení původu „Morava“ a „mikulovská“, ačkoliv vína nebyla vyrobená v souladu s definicí těchto chráněných označení původu.
U více než 14 tisíc lahví Ryzlinku rýnského, 10 tisíc lahví Veltlínského zeleného a 7500 lahví Ryzlinku vlašského bylo víno označeno jako jakostní víno s přívlastkem, pozdní sběr, oblast Morava, podoblast mikulovská. Přesto rozbory prokázaly, že víno nemohlo být vyrobeno z hroznů, jejichž původ firma deklarovala.
