Veřejný lynč je za hranou, říká prezident Soudcovské unie k podmínce za znásilnění

Jak Novinkám řekl prezident Soudcovské unie Libor Vávra, kritika soudního rozhodnutí je přirozenou součástí demokracie a právního státu, neboť soudci nesmějí žít odtržení od běžného života.

„Míra útočnosti mi ale přišla zvláštní. A nehorázné byly komentáře na sociálních sítích. Veřejný lynč je za hranou, soudce je totiž povinen rozhodnout případ, i když ho nějak cítí lidsky, ale právo zní tak, jak zní,“ připomenul Vávra.

Podle trestního zákoníku hrozí za znásilnění trest od šesti měsíců do pěti let. V brněnském případě se jednalo o znásilnění dítěte, kde je sazba dva roky až deset let. Tři roky vězení jsou hranicí, kdy lze trest ještě podmíněně odložit.

Pokud by se mělo znásilnění trestat vždy přísněji, je podle Vávry politická otázka.

„Nejsem si jistý tím, že by byla shoda na změně sazby u znásilnění. Je politická shoda na redifinici znásilnění, kde ovšem ještě nikdo neřekl, v čem se situace zlepší oproti současnosti,“ zamyslel se Vávra.

„Nejvyšší soud totiž už značně rozšířil podmínky, za kterých lze trestat za znásilnění, včetně například upadnutí do pasivního stavu,“ doplnil.

Podle Vávry neexistuje žádný nezávislý argument, že znásilnění je v tuzemsku trestáno mírně, naopak závěry nedávné studie v rámci projektu Legal Data Hub svědčí o tom, že nejpřísnější tresty jsou Česku hned po vraždě právě za znásilnění.

„Velmi zjednodušeně, přísněji než my trestají znásilnění jen východoevropské a balkánské státy. Naopak na západ od nás je praxe mírnější. Ukazuje se, že sebevyšší trest totiž pachatele neodradí,“ připomenul Vávra.

Jedním dechem ale také připomněl, že soudce, pokud se při rozhodování dostane na hranu společenského vnímání, by měl být připraven své rozhodnutí obhájit. To bohužel kontrastuje s přístupem brněnského soudu, který se obrnil vysokou hradbou mlčení.

„Jsou situace, kdy je dobré, když je soudce proaktivní a umožní novinářům klást otázky. Jako příklad rád uvádím rozsudek v kaze Čapí hnízdo, kdy kolega Jan Šott v jednací síni verdikt odůvodnil a pak dal ještě prostor novinářům,“ uvedl Vávra.

„Upřímně se to snažil vysvětlit. Na druhou stranu, třeba v Německu soudci vůbec s médii hovořit nesmějí,“ dodal.

Soudcovská unie také k případu vydala zprávu, v níž se ale nechce vyjadřovat ke konkrétnímu brněnskému rozhodnutí, neboť soud ještě nevypracoval písemné znění rozsudku.

„Sledujeme však společenskou diskusi, která nám není lhostejná, a uvědomujeme si, že důvěra v justiční systém je pro dobré fungování soudů zásadní. Jsme proto připraveni se podílet na diskusi nad systémem trestání v naší vlasti,“ stojí ve zprávě.

„Hrubé verbální útoky na konkrétní soudce dokonce před tím, než jsou známy důvody jejich rozhodnutí, rozhodně snahám o další zkvalitňování výkonu spravedlnosti v České republice nepomohou,“ stojí dále ve zprávě.