Článek
„Data, která se nám dostala do ruky, nás i při praktické zkušenosti s přeživšími šokovala. Jmenovatelem je nízká důvěra v samotný systém a pocit nespravedlnosti,“ vysvětluje spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová.
„Pokud v soudní systém u nás věří pouze necelá desetina obětí domácího násilí, považuji to za zdvižený prst pro systém, který nelze ignorovat,“ dodala Urbanová.
Důvěra v soudy je u obětí domácího násilí podle průzkumu minimální.
O mrzké důvěře v nastavený systém svědčí i to, že podle průzkumu 58 procent obětí domácího násilí neřešilo situaci s policií.
Naopak 7 z 10 dotázaných řešilo situaci s blízkými, šedesát procent pak s psychologem či psychiatrem. Alarmující je rovněž to, že desetina dotázaných neřešila situaci s nikým.
„To spolu s dalšími daty ukazuje na velkou krizi důvěry v samotný systém,“ potvrzuje Michaela Studená, druhá ze zakladatelek iniciativy Pod svícnem.
Desetina dotázaných situaci s nikým neřešila.
Z dat dále vyplývá, že drtivá většina obětí domácího násilí zažívá psychické násilí. Fyzické násilí pak zažily tři čtvrtiny obětí, které mají zkušenost s domácím násilím z minulosti.
Soudce, který za znásilňování udělil podmínku, čelil dříve kárné žalobě a odsoudil nevinného
„Zajímavé je srovnání pohledu celé populace s konkrétní zkušeností lidí, kteří domácí násilí prožili, a to především v kontextu důvěry v jednotlivé instituce,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
„Zatímco česká populace má větší důvěru v policii či soudy než samotné oběti domácího násilí, u důvěry v neziskové organizace je tento trend opačný. To hodně vypovídá právě o dobré práci neziskových organizací s těmi, kteří si domácím násilím prošli či stále procházejí,“ doplnil Kormaňák.
Podle průzkumu mají oběti domácího násilí nejvyšší důvěru v neziskové organizace.
Domácí násilí není pouze partnerskou záležitostí. Partner či partnerka je podle průzkumu agresorem v 59 procentech, v téměř třetině případů je to totiž rodič.
„Nízká důvěra v justici se samozřejmě jako jeden ze zásadních faktorů projevuje v nízkém nahlašování domácího násilí,“ uvedla advokátka Lucie Hrdá.
„Přitom je ze strany veřejnosti, policie i samotných soudů často prezentován názor, že pokud oběť nic nenahlásí, asi jí jednání pachatele nevadilo,“ dodala advokátka, která dlouhodobě zastupuje oběti domácího a sexualizovaného násilí.
Samotný sběr dat proběhl v listopadu loňského roku, tedy ještě před medializací kauzy znásilňované dívky nevlastním otcem, na který Novinky nedávno upozornily.
Sběr dat proběhl dotazováním pomocí CAWI na kontakty dodané iniciativou Pod svícnem a Bez trestu formou strukturovaného dotazníku.
„Mám strach, aby se teď otčím neukájel na mladší sestře,“ řekla roky znásilňovaná dívka
Proti zdravému rozumu. Odborníky pobouřila podmínka za znásilňování nevlastní dcery