Článek
Kněžínek argumentoval tím, že okresní soud při posuzování viny vůbec nezohlednil, že muž byl v té době v insolvenci, jež mohla mít dopady na neplnění vyživovací povinnosti.
Nejvyšší soud dal Kněžínkovi za pravdu, verdikt domažlického soudu v polovině loňského roku zrušil a nařídil případ znovu projednat. Z justiční databáze Právo zjistilo, že nové rozhodnutí o zastavení trestního stíhání je od minulého měsíce pravomocné.
Samosoudce měl dostatek podkladů pro zjištění, že obviněný je v insolvenci
Domažlický soud původně rozhodl od stolu tzv. trestním příkazem. Muži kladl za vinu, že několik měsíců úmyslně nehradil výživné na svého nezletilého syna, ačkoliv o své povinnosti věděl. Vyživovací částku měl stanovenou ve výši tisíc korun měsíčně a celkový dluh se vyšplhal na jedenáct tisíc korun.
Otec se bránil mimo jiné tím, že nemohl platit, protože v té době byl v insolvenci a s jeho majetkem disponoval insolvenční správce. A právě na probíhající insolvenční řízení poukázal Nejvyšší soud a vytkl okresnímu soudu, že k němu vůbec nepřihlédl.
„Dokazování bylo neúplné“
„Trestní příkaz může samosoudce vydat bez projednání věci v hlavním líčení jen tehdy, jestliže byl skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. V tomto případě ale takové důkazy k dispozici neměl,“ konstatoval Nejvyšší soud.
Upozornil na to, že sám obviněný v rámci své výpovědi v přípravném řízení poukazoval na to, že vůči němu probíhá insolvenční řízení. „Tato skutečnost vyplývala také ze zpráv insolvenčního správce i zaměstnavatele obviněného, které byly součástí spisu. Samosoudce tak měl dostatek podkladů pro zjištění, že obviněný je v insolvenci a že jeho majetek spravuje insolvenční správce,“ podotkl dále Nejvyšší soud.
Podle jeho názoru měl okresní soud své úvahy o vině obžalovaného a závažnosti jeho jednání zvažovat právě s ohledem na to, do jaké míry byl v průběhu probíhajícího insolvenčního řízení oprávněn nakládat s vlastním majetkem.
„Za této situace bylo chybou, když okresní soud nevyslechl insolvenčního správce a neprověřil údaje v insolvenčním spise. Jeho dokazování tak bylo neúplné a právní závěry bez respektování insolvenčního řízení minimálně předčasné,“ uzavřel Nejvyšší soud.