Finty, které podvodníci používají k okrádání důvěřivých seniorů

Na konci března volal ženě z Prahy údajný bankéř s tím, že si na její jméno někdo vzal úvěr ve výši 900 tisíc korun. Uvedl její osobní informace, a tak žena nepojala podezření, že by mohlo jít o manipulaci. Ženě se pak ozval i údajný kriminalista, který legendu potvrdil a řekl, že se jí ozve údajný bezpečnostní pracovník banky. Ten skutečně zavolal a ženě namluvil, ať vybere veškerou svou hotovost na účtu a osobně peníze vloží do bankomatu v Praze 5. Když zjistila, že to není bankomat, ale bitcoinmat, přesvědčil ji, že je to v pořádku. Žena do něj vložila 666 tisíc, než si uvědomila, že jde o podvod.

ČNB na svém webu doporučuje všem občanům být obezřetný. Upozorňuje, že podvodníkům jde o získání vzdáleného přístupu do mobilu či počítače oběti, její citlivé osobní údaje nebo o to, aby ji přiměli k akci – třeba právě vybrat peníze a vložit je do kryptobankomatu.

Podvodníci se při tom snaží vypadat důvěryhodně, kdy se vydávají za bankéře či policisty. Dokáží také napodobit telefonní číslo bank či samotný hovor s bankéřem nebo příslušníkem jiné instituce.

Tak tomu bylo i v únorovém případu, kdy ženy přišly o 4 miliony korun. Tentokrát podvodníci k údajnému bankéři přidali ještě údajného policistu, aby jednu z žen donutili peníze poslat do bitcoinmatů. Používali dokonce reálné e-mailové adresy i telefony s předvolbou, jež používají policisté.

Podvod s údajným bankéřem se stal také v říjnu loňského roku na Jesenicku, kdy přišel muž o bezmála 300 tisíc korun. Podvodníci ho ošálili tvrzením, že jeho bankovní účet byl napaden, slíbili mu pomoc a senior pak plnil pokyny, které dostával. Neochránilo ho ani to, že nemá zřízeno internetové bankovnictví.

„Pamatujte! Hlavním cílem podvodníka je okrást svoji oběť,“ připomíná ČNB. Upozorňuje také, že podvodníci zpravidla útočí na emoce – vyvolávají strach, třeba varováním před hrozícím podvodem na vašem účtu, nebo to naopak zkoušejí přes radost či touhu, kdy je ve hře údajné nečekané dědictví, výhra nebo poslední možnost získat něco zdarma.

Na strach hráli podvodníci i v případu ze slovenského města Topoľčany, kdy 79letou ženu v březnu letošního roku přesvědčili, že jsou policisté a že zjistili, že zloději mají vytipovaný její dům. Ona podle jejich instrukcí vynesla na chodník peníze, o které vzápětí přišla.

Na vidinu zisku zase doplatil loni v srpnu manželský pár z Olomoucka. Podvodník jim sliboval zaslání výnosu z kryptoměny bitcoin, získal vzdálený přístup k jejich bankovním účtům a poté z nich odčerpal peníze.

Je mnoho způsobů, kterými podvodníci připraví lidi o nemalé peníze, může jít o podvodné telefonáty, SMS zprávy či e-maily. Banka apeluje, aby lidé chránili své osobní a jinak citlivé informace – například údaje ke vstupu do internetového bankovnictví, číslo karty, jméno držitele karty a její platnost, CVV kód.

Někteří podvodníci to zase zkoušejí přes falešný inzerát. Sedmačtyřicetiletý muž z Prostějovska si v únoru 2023 na německém internetovém bazaru našel inzerát na prodej minibagru za víc než tři čtvrtě milionu korun. Zaplatil přepravní společnosti za dovezení, dopravci se ale vrátili s prázdnou, bez bagru a bez peněz.

Podvodníci se mohou vydávat i za zákazníky, kdy sázejí na neopatrnost inzerujících. V srpnu 2022 chtěl muž z Prahy prodat na inzertním portálu šaty. Ozvala se mu žena, která mu dala vyplnit formulář s číslem platební karty a prodávající následně přišel o dva miliony korun.

Před podvody varovalo i on-line tržiště Aukro s tím, že zločinci zneužívají tzv. platbu přes Aukro. Tu prosazuje on-line tržiště jako nejbezpečnější možnost, jak nakupovat i prodávat zboží. V rámci této platební metody totiž nabízí 100procentní garanci vrácení peněz. „Podvodník se v e-mailech vydává za Aukro a vyžaduje provedení platby přes Aukro na jiný bankovní účet,“ varovali zástupci společnosti. Pokud lidé naletí a odešlou podvodníkům peníze, neodvratně o ně přijdou.

V případě, že se stanete obětí podvodu, co nejrychleji kontaktujte svou banku a Policii ČR.