Dozorce profackoval mladistvé vězně, které přistihl při kouření. Podmínka za ponižování je správná, potvrdil ÚS

K incidentu došlo už v roce 2014 v nástupním oddělení pro mladistvé odsouzené v budově uzavřeného oddělení věznice Všehrdy. Když dozorce zjistil, že si mladíci v cele spokojeně pokuřují, nasadil si gumové rukavice a oba propleskl.

Jednoho z odsouzených pak ještě párkrát kopl. Podle obžaloby měl v úmyslu mladíky nejen potrestat, ale ještě je i ponížit. O pár dnů později navíc praštil mladistvého vězně do obličeje za to, že měl ohrnuté kalhoty, což odporovalo ústrojové kázni.

Justice to popsala jako zneužití pravomoci úřední osoby s tím, že dozorce zasáhl do práva odsouzených nebýt podroben ponižujícímu zacházení. Za to dostal roční vězení podmíněně odložené na jeden rok.

Zarážející je, jak dlouho se soudy případem zvládly zabývat. Chomutovský okresní soud totiž dostal případ na stůl v květnu 2016. Rozsudek vynesl v dubnu 2023, tedy po předlouhých sedmi letech. Pak následovalo v rychlém sledu odvolání ke krajskému soudu a dovolání k Nejvyššímu soudu.

Dozorce celou dobu marně namítal, že jeho odsouzení stojí na výpovědích velmi nevěrohodných poškozených. Namítal, že k jeho obvinění došlo poté, co ve věznici proběhlo vyšetřování zaměřené na údajné bití vězňů dozorci.

„Mladiství před podáním vysvětlení čekali v hloučku na chodbě, mohli se domlouvat, vzájemně si předávat informace o otázkách, a byli upláceni sladkostmi,“ argumentoval dozorce.

Soudy ale trvaly na trestu pro dozorce, který nakonec podal ústavní stížnost. „Soudy se v napadených rozhodnutích nevypořádaly s jeho obhajobou, když se vůbec či jen nedostatečně zabývaly jeho námitkami,“ stálo ve stížnosti.

Senát se soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou byl ale neoblomný a stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

„Obhajoba stěžovatele se soustředila především na rozporování věrohodnosti výpovědí poškozených, které představovaly stěžejní usvědčující důkaz. Obecné soudy na tuto obhajobu adekvátně reagovaly a dostatečně a přezkoumatelným způsobem odůvodnily svůj závěr o tom, že v podstatných ohledech lze považovat tyto výpovědi za věrohodné,“ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu, které soud v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.