Soud otci zpětně napálil horentní alimenty, o které nikdo nežádal. Doplácet měl miliony

Rozvádějící se manželé se v roce 2019 dohodli na tom, že muž bude platit 11 a 9 tisíc měsíčně na své dvě děti. O tři roky později žena podala k soudu návrh na zvýšení výživného vzhledem k měnícím se potřebám, neboť děti chodily na gymnázium a věnovaly se aktivně sportování.

Současně se rodiče i děti shodly, že nepotřebují žádný soudem posvěcený rozsah styku, protože děti už jsou dost velké na to, aby se domluvily samy.

Břeclavský okresní soud se při určování alimentů nedržel zpátky, ostatně otec měl jako vrcholový manažer velmi nadstandartní příjmy. Muž měl nově podle verdiktu platit 50 tisíc korun na každé dítě s tím, že soud mu k tomu nařídil výživné zpětně doplatit za jeden rok, což činilo něco přes milion korun.

Muž proti verdiktu podal odvolání k brněnskému krajskému soudu s tím, že se mu nelíbila výše alimentů ani nedoplatek. Žena naproti tomu byla s verdiktem spokojená a odvolacímu senátu navrhla, aby prvostupňový rozsudek potvrdil.

Jenže brněnští soudci se rozhodli sami pořádně do případu zasáhnout. Aniž by upozornili, že se chystají verdikt velmi změnit, čímž otci vzali možnost se bránit, rozhodli tak, že výživné svým rozhodnutím z ledna 2025 napařili muži zpětně od ledna 2020.

U staršího z dětí, které se v mezidobí přestěhovalo k otci, byl tak najednou nedoplatek do doby přestěhování vyčíslen na 1,5 milionu korun, u druhého z dětí na 1,7 milionu s tím, že muž má na toto dítě platit nadále 55 tisíc měsíčně.

Muž se rozhodl bránit ústavní stížností a upozorňoval, že tak drastické zvýšení, navíc hluboko do minulosti, nenavrhovala ani exmanželka, ani kolizní opatrovník dětí. Připomněl navíc, že v minulosti platil dětem za různé akce či zážitky statisíce korun, aniž by to soud nějak zohlednil.

„Namítá porušení svého základního práva na rodinný život, neboť on sám má právo určovat životní úroveň svých dětí, nikoliv soud. Je toho názoru, že dítě by nemělo mít k dispozici shodné množství financí jako jeho rodič jen proto, že je rodič movitý. Je v nejlepším zájmu dítěte, aby pochopilo, že bez práce nejsou koláče,“ stálo v jeho stížnosti.

Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm mužovy argumenty vyslyšel s tím, že pokud brněnští soudci chtěli tak razantně do případu zasáhnout, měli to jasně říci, aby na to účastníci mohli reagovat.

„Krajský soud nezohlednil, jakým způsobem se stěžovatel zasazuje o výchovu svých dětí a že jeho nejdůležitějším přáním a výchovným mottem v tomto směru je snaha vychovávat své děti v duchu střídmosti, nikoliv však askeze, a vědomí hodnoty peněz,“ zapsal do rozhodnutí, které Ústavní soud v těchto dnech zveřejnil ve své databázi, soudce Přibáň.

„Stěžovatel svým dětem neodpírá požitky plynoucí z cestování či drahého vybavení, tedy výhody plynoucí z jeho nadstandardních příjmů. Tento výchovný styl, který je vlastní oběma rodičům, přitom našel svůj odraz již v jejich dohodě schválené z počátku roku 2019. Tu však krajský soud fakticky revidoval, neboť dle odůvodnění napadeného rozsudku ji považoval za nepřiměřenou ve smyslu příliš nízké výše výživného,“ kritizoval Přibáň.

Ústavní soud tak rozsudek brněnských soudců zrušil a ti při opětovném projednání budou muset respektovat závěry konstitučního tribunálu.