Hlavní obsah

Brněnská Stoka spěje k rozsudku

30. 1. 2022, 17:01 – Brno

Možná naposledy přehlédne v pondělí přísným pohledem největší síň brněnského krajského soudu předsedkyně trestního senátu Jaroslava Bartošová v případu Stoka, tedy údajné korupce při zadávání veřejných zakázek v Brně. Pokud se nestane nic nečekaného, jedenáctka obžalovaných v čele s bývalým místostarostou radnice Brno-střed Jiřím Švachulou (dříve ANO) si vyslechne rozsudek.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Podnikatel Saman El-Talabani u soudu

Článek

Poslední veřejné zasedání se v kauze, v níž podle obžaloby organizovaná zločinecká skupina složená z brněnských politiků a byznysmenů získala úplatky ve výši několika desítek milionů korun a ovlivnila zakázky za půl miliardy, uskutečnilo na začátku září, kdy zazněly závěrečné řeči státní zástupkyně i obžalovaných a jejich advokátů.

Hrozí vysoké tresty

Od té doby senát soudkyně Bartošové hodnotí všechny důkazy a obžalovaní netrpělivě čekají na verdikt, který jim může zásadně změnit život. Ostatně státní zastupitelství se při návrhu trestů nijak nedrželo zpátky, pro údajnou hlavu korupční chobotnice Švachulu chce veřejná žalobkyně 14 let vězení, jen o rok méně žádá pro bývalého šéfa investic radnice Brno-střed Petra Liškutina a více než deset let vězení navrhla i podnikatelům Petru Kaláškovi a Ivanu Trunečkovi.

Obžalovaní se rozdělili na dvě skupiny. V čele „zapíračů“ stojí právě Švachula, jenž kategoricky jakoukoli vinu odmítá. Proti tomu ale stojí skupina „přiznávačů“, mezi nimiž hraje prim kontroverzní podnikatel Saman El-Talabani.

Bylo chybou mluvit s El-Talabanim, řekl na závěr Stoky obžalovaný Švachula

Krimi

Právě jeho svědectví přivedlo detektivy na stopu údajným nekalostem. Obšírným přiznáním coby spolupracující obviněný si chce El-Talabani zajistit nižší trest, což se mu ostatně podařilo už v případu půlmiliardového daňového úniku, na němž se podílel jako jeden z organizátorů.

Vysoké tresty, které obžalovaným hrozí, jsou důsledkem toho, že podle obžaloby jednali jako zločinecká organizovaná skupina. Použití tohoto paragrafu o třetinu zvyšuje vrchní hranici trestní sazby, přičemž musí být mimo jiné prokázáno, že skupina měla svoji vnitřní strukturu s vymezenými funkcemi a byla zaměřena na soustavné páchání trestné činnosti.

Gang, který neexistoval

Ne vždy se ale žalobcům podaří konstrukt zločinecké skupiny udržet. Bylo tomu tak i v dalším ostře sledovaném brněnském případu tzv. Toflova gangu. Skupina kolem členů brněnské hospodářské kriminálky stanula před téměř deseti lety před soudem za to, že měla vydírat bohaté podnikatele.

Slanina z takzvaného Toflova gangu podal ústavní stížnost

Krimi

V jejím čele měl prý stát expolicista Michal Tofl, který skončil rozstřílený samopalem nedaleko svého domu v roce 2010. Podle verdiktu se ale nakonec jednalo o gang, který ne­existoval. Někteří obžalovaní totiž spolu sice spolupracovali, ale jejich organizovanost nedosáhla intenzity, kterou požaduje zákon pro přísnější potrestání.

Nelze vyloučit, že podobně skončí i kauza Stoka, v níž se někteří obžalovaní vůbec neznají, tedy alespoň podle svých tvrzení.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků