Hlavní obsah

Covid se v říjnu potvrdil ve více než polovině školek, chodily tam i děti s příznaky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Nákaza covidem-19 se po vypuknutí druhé vlny epidemie v říjnu potvrdila ve více než polovině mateřských škol, přenášela se zejména mezi zaměstnanci. Rodiče se navíc v té době přestali bát a někteří posílali děti do školky i s příznaky onemocnění. Kvůli výpadkům ze školného či dávkám pro nemocné zaměstnance přišly mateřinky o desítky tisíc korun.

Foto: Profimedia.cz

lustrační snímek

Článek

Vyplývá to ze studie Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA), které se zúčastnilo asi 2010 ředitelů mateřských škol. Informovala o tom senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL).

Provoz mateřských škol se v tomto školním roce navzdory epidemii covidu-19 nepřerušil. V září v nich byl podle průzkumů výskyt nákazy spíš výjimečný. Uzavřela se kvůli tomu tři procenta školek. V říjnu už se nákaza potvrdila v 52 procentech školek, přičemž 24 procent z nich se dočasně úplně zavřelo, a to většinou po dohodě hygieniků se zřizovatelem. Nákaza se vyskytovala hlavně ve větších školkách.

Asociace nechápe, proč mohou fungovat lesní školky, ale lesní kluby nikoli

Věda a školy

„Velké mateřské školy, které mají 21 a více zaměstnanců, měly v říjnu v 87 procentech zachycenou nákazu covid-19,” uvedla autorka výzkumu Simona Weidnerová.

Nejčastěji se podle ní nakazili zaměstnanci mezi sebou, případně se zaměstnanci nakazili od dětí. „Nicméně potvrzené případy, kdo se kdy od koho nakazil, se vyskytují v jednotkách procent. Může to být také dáno možnostmi, které měli pracovníci hygienických stanic při trasování především v říjnu, kdy epidemie sílila,” podotkla Weidnerová.

Na jaře se lidé báli

Průzkum podle Vítkové potvrdil, že se rodiče při první vlně epidemie loni na jaře chovali jinak než při druhé vlně na podzim. Zatímco na jaře se lidé převážně báli děti do školek vodit, na podzim někteří posílali do mateřinek i děti s příznaky onemocnění a jejich zdravotní problémy popírali.

Podle Vítkové se vyskytly i případy, kdy rodiče v nařízené karanténě vodili děti do kolektivu ve školce a o karanténě vedení školy neinformovali.

V povinném předškolním vzdělávání loni ubylo dětí, zjistila inspekce

Věda a školy

Epidemie má na školky i ekonomické dopady. Například na školném chybí podle průzkumu nejmenším školkám v průměru 15 000 korun, velkým v průměru 111 000. Na zástupy za nemocné zaměstnance by mateřinky potřebovaly 17 000 až 26 000 korun a na nemocenské dávky zaměstnanců škol průměrně 18 až 79 tisíc.

Dušek: Od ledna se virus více šíří mezi dětmi

Vítková poukázala na to, že vláda školkám neposkytla finanční ani materiální pomoc a odpovědnost přenesla na ředitele a zřizovatele. Finanční dopady pandemie jsou podle senátorky citelné zejména pro menší obce.

Učitelský spolek chce školy otevřít, ale bezpečně. Vyjmenoval podmínky

Věda a školy

Vláda by podle ní měla mateřinkám pomoct aspoň s dodávkami dezinfekce, respirátorů a roušek. Podle Vítkové jim na tuto výbavu chybí 15 000 až 40 000 Kč. Nošení roušek a respirátorů podle vládních nařízení není ve školkách povinné.

Návrat do škol je riskantní, ale nutný, tvrdí Dušek

Domácí

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek minulý týden řekl, že od začátku ledna se covid čím dál víc šíří i mezi dětmi ve věku šesti až deseti let. Ve školkách podle něj jde sice o malá ohniska v průměru kolem šesti lidí, přesto to podle něj ukazuje, že se epidemie nyní zhoršuje.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám