Článek
Při pročítání zahraničních médií jsem narazil na exkluzivní rozhovor ukrajinského prezidenta Zelenského, který v ABC News promluvil v duchu smíru. V rozmezí pár minut na dotaz, jak se dívá na podmínky Vladimira Putina k míru prohlásil, že je ochotný jednat o statusu separatistických republik uznaných Ruskem a myšlenku na NATO opustil už dávno.
Pozoruhodné také je, že Zelenskyj vyzval ruský protějšek vskutku džentlmenským způsobem k dialogu. Vladimir Vladimirovič Putin by jeho podanou ruku měl přijmout. Nejen kvůli míru, zbytku světa, ale i kvůli své vlastní zemi.
Průlom? Ukrajina o vstup do NATO neusiluje. Krym a Donbas můžeme probrat, řekl Zelenskyj
V současné chvíli rozvratu to totiž vypadá tak, že nejenže studenoválečné velmoci Rusko a USA hodlají geopolitiky válčit v třetí zemi až do posledního Ukrajince a posledního zchudlého Evropana, ale v pozadí se tiše raduje Čína. Její ministr zahraničí prohlásil, že Peking pošle humanitární pomoc na Ukrajinu, ovšem Západ by měl respektovat „legitimní bezpečnostní otázky“. Když hájí suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, neměl by zpochybňovat to samé v případě Číny ve vztahu k Tchaj-wanu a přilévat olej do ohně.
Šéf čínské diplomacie dodal, že „vývoj čínsko-ruských vztahů má jasnou historickou logiku a silnou vnitřní dynamiku. Přátelství mezi oběma národy je skálopevné a vyhlídky na spolupráci mezi oběma stranami jsou velmi slibné. Bez ohledu na to, jak zlá je mezinárodní situace, Čína i Rusko si zachovají strategické odhodlání a budou neustále prosazovat komplexní strategické partnerství v nové éře“.
Pokud si výše napsané rozebereme a uplatníme základní postup pro porozumění politice, tedy čtení mezi řádky, historické analogie, odhalování šedých zón a trajektorii stávajících vztahů, vychází následující. Na Rusko byly uvaleny sankce, které se zase a znovu pokusí obejít spoluprací s jinými státy, v čele s Čínou.
Ta může jeho zdroje využít k další expanzi, přičemž geopoliticky pro nás i USA musí být noční můra představa Číny s větrem ruských zdrojů dujícím do plachet její plavby vodami mezinárodní politiky směrem k rozmachu. Pro samotné Rusko to znamená závislost na zemi, která mu už roky nelegálně kácí na Sibiři, která se z údajného partnera může rychle proměnit ve zlého pána. Už dlouho se přitom mluví o skutečnosti, kterou potvrzuje i Washington, že právě Čína je hlavní vyzyvatel nejen Západu v tomto století.
Co se týká samotných postojů prezidenta Zelenského, je to realismus a pragmatismus. Ukrajinu nechtělo NATO do svých řad přijmout už před válkou, teď už i samotný generální tajemník Stoltenberg říká, že konflikt nesmí překročit hranice Ukrajiny. O východ Ukrajiny jde Kremlu celou dobu, je ovšem otázka, a to správně Zelenský řekl, co s lidmi, kteří by chtěli žít na Ukrajině. Dějiny už zažily výměnu obyvatel, například po řecko-turecké válce a smlouvě z Lausanne, ale lepší by byla referenda, kdo chce kde žít, nebo jakékoliv jiné uspořádání.
Zelenskyj v britské sněmovně parafrázoval Churchilla
Pokud ovšem Kreml na ochotu Kyjeva jednat nepřistoupí, případně odmítne referenda, pak platí Zelenského slova o boji až do konce. Ten se ale jeví hořký o to víc, oč si Evropa uvědomuje potřebu ruského plynu a ropy, oč se státy NATO nechtějí zapojit, oč válka trvá déle, oč se více skloňuje nebezpečí jaderné války, pokud se zahraničí více zapojí.
Samozřejmě platí to, co říkají o principech někteří u nás i v zahraničí, ale v konečném důsledku je vše o jednání mezi Ukrajinou a Ruskem za pomoci prostředníků, protože nám se o principech mluví hezky ve chvíli, kdy žijeme v míru. Ať už vyhraje kterákoliv strana, bude to za cenu mnoha zničených životů, mají tedy obě právo vyjednávat a nikdo by jim v tom neměl bránit, naopak pomoci. Prostředníků se nabízí více než dost.
Pozici Ukrajiny a prezidenta Zelenského vhodně posílí další pomoc. Hlavně ale, aby si Zelenskyj svým počínáním nevykopal hrob v očích radikálů.
Co se našeho postoje týká, je také jasné, že Rusko musí vědět, že jakmile překročí hranici NATO, tak je to finito. I my se připravme psychicky, že v takovém případě už není jiné zbytí, než válčit. Jaderná válka by ale mohla být válka pro naši civilizaci poslední, tak se jí snažme vyhnout.