Článek
Klobouk dolů před pamětníky a před nadšenci sci-fi, kterým to netřeba připomínat. Jenže vzhledem k tomu, že kniha Stanisława Lema Návrat z hvězd byla vydána v Polsku v roce 1961 a v češtině v roce 1962 a pak 2011, pamětníků a nadšenců nebude tak mnoho, aby nebyl nutný stručný výklad, oč šlo (podrobný výklad najdete pod odkazem zde).
Děj se odehrává na Zemi v budoucnosti, do které se vrací pilot vesmírné lodi, který odletěl do kosmu 127 let před začátkem děje, přičemž on sám zestárl jen o deset let. Celá zápletka a hlavní myšlenka díla se váže k následujícímu jevu: Násilné chování lidí a zvířat bylo vymýceno díky tzv. „betrizaci“ – vědecké teorii nazvané podle tvůrců Benneta, Trimaldiho a Zacharova a následně uvedené do praxe. Lidem se aplikují po narození speciální enzymy, jež potlačují agresivitu a zároveň s ní i vůli k rozhodnosti a ochotu čelit riziku.
Teď je na čase, abych vysvětlil ty závorky dříve v textu: (ne)vymysleli, (ne)udělali. Protože samozřejmě k ničemu takovému nedošlo, je to Lemova invence. Ale zároveň následky betrizace, která se přirozeně takto nejmenovala, vidíme dnes a denně v naší současnosti. Velmi sugestivně to sepsal Milan Mikulecký. Věnujte teď prosím několik minut přečtení jeho textu, abychom mohli pokračovat.
Na Západě betrizace nebyla. Ale jako kdyby byla. Nenásilí, což byla páteř výchovy nových generací v uplynulých mírových a blahobytných desetiletích, je skvělá věc. Jenže s jedinou podmínkou: betrizováni musí být všichni včetně potenciálních násilníků. A to naše realita není a nikdy nebude. Odlišné formy života, jejichž základem násilí naopak je, na nás momentálně jdou minimálně ze tří stran.
Co dělá tváří v tvář tomuto smrtelnému nebezpečí betrizovaná část obyvatelstva, o níž píše Mikulecký? Jelikož je zároveň měkce poddajná vůči jakýmkoli bulíkům na nose, protestuje proti napadenému Izraeli a miluje hamásovské násilníky. Pálí je dobré bydlo. Tady je geniální satira na toto téma.
Na závěr se má asi říct, co s tím. Nevím. Jen to píšu, aby si to lidé ochotní vnímat uvědomili. Víc hlav víc ví. Ale konec starých časů dobrého bydla tu bezesporu je.