Článek
Tálibán jeho požadavky briskně odmítl a nedá se počítat, že by americký prezident uspěl. A může hrozit afghánskému vedení vážnými následky, jak chce. Trump opět spoléhá na transakční přístup. Tálibán potřebuje peníze na obnovu země a ty by mohl získat, když budou moci americké síly opět využívat obří základnu. Šéfovi Bílého domu ale stále nedochází, že ne všichni mají náturu realitního makléře. A přitom se o tom mohl přesvědčit už mnohokrát, například výsledkem rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Tálibán vládne zemi právě proto, že se mu podařilo vyhnat Američany. Kdyby umožnil návrat Američanů, tak by se zdiskreditoval v zemi, kde má nejvyšší hodnotu čest a samostatnost země.
Afghánské vedení by okamžitě čelilo útokům (a nikoli jen slovním) ještě radikálnějších složek, jako je chorasánská větev Islámského státu. Možná by se od Tálibánu odštěpila i nějaká radikálnější skupina, třeba síť Hakkání.
Ani Trumpovo vyjádření, že by se základna Bagrám mohla hodit proti Číně, protože je jenom hodinu od místa, kde Čína vyrábí své jaderné zbraně, mu nepomohlo. Tálibán spoléhá po americkém úprku ze země právě na pomoc z Číny. Ta už tam dodává své zboží a brousí si zuby na afghánské suroviny. Tálibán udržuje vztahy i s Ruskem.
Trump by však dnes vůbec nemusel tlačit na Afghánistán, kdyby za svého prvního mandátu neuzavřel s Tálibánem nevýhodnou dohodu. Americký prezident chtěl stáhnout americké jednotky ze země a ukončit válku, ve které nešlo vyhrát.
Šlo mu o to tak moc, že Tálibán ustupoval. Američané nedokázali hnutí přivést k jednání se zákonnou afghánskou vládou a vytvořit společný přechodný kabinet. A tálibové si byli vědomi své síly a nechtěli se s nikým dělit o moc, protože věděli, že jejich boji ostřílení muži afghánské vládní síly porazí.
Výsledkem špatné dohody byl úprk amerických vojáků, když se ukázalo, že regulérní armádu vousatí tálibové rozložili a překvapivě obsadili Kábul.
Trump vinil z ostudného konce války v Afghánistánu svého následovníka Joea Bidena. Ten sice situaci opravdu moc nezvládl, ovšem nedostal se do ní vlastní vinou. I když hrálo roli selhání tajných služeb, na vině byla především mimořádně špatná dohoda americké vlády s Tálibánem.
A svými nároky na Bagrám to nyní Trump potvrdil a ukázal, jak je neprozíravý. Mohl na táliby kdysi zatlačit, že buď budou moci Američané využívat základnu, nebo dohoda nebude. Pak by nemusel přicházet s křížkem po funuse a rozčilovat se nad rozlitým mlíkem, které si rozlil sám. Jenomže to by se nemohl holedbat, že přivedl kluky domů.
Trump rád kritizuje své demokratické předchůdce i následovníky, jak špatně vládli, čemu všemu nezbránili a co se jim nepovedlo a jaké hrozné dohody uzavřely. Jenomže i jím kritizovaná a vypovězená jaderná dohoda s Íránem JCPAO byla rozhodně lepší než ta, kterou Spojené státy za jeho vlády s patřičným humbukem uzavřely s táliby.
