Článek
Úřad ministra Aleše Juchelky (ANO) chce změnit definici závislé práce, která odlišuje zaměstnání od podnikání. Při švarcsystému člověk formálně pracuje jako živnostník, firma za něj proto neodvádí sociální a zdravotní pojištění jako za zaměstnance. Nová pravidla mají platit od ledna, návrh už prošel prvním projednáním ve Sněmovně.
„Nová definice závislé práce zlegalizuje 70 až 90 procent dnešního švarcsystému,“ varuje analýza výzkumné organizace PAQ Research. Změna by se mohla týkat až 80 tisíc lidí. Už nyní kvůli tomuto způsobu práce veřejné rozpočty přicházejí o zhruba 6,7 miliardy korun ročně, vyčíslil ekonom organizace Martin Spurný.
Odbory varují před ještě výraznějšími ztrátami. „Pokud by se ze zaměstnání do podnikání přesunulo deset tisíc lidí, stát by ročně přišel o 2,4 miliardy korun,“ varoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Vychází z příkladu zaměstnance s hrubou mzdou 50 tisíc korun, který začne jako živnostník fakturovat 60 tisíc měsíčně. Při přesunu půl milionu takových lidí by ztráta dosáhla až 120 miliard.
Ministerstvo práce obavy odmítá. „Švarcsystém zůstane i nadále nelegální,“ uvedl jeho mluvčí Jakub Slavík. Ministr Juchelka označil kritiku za „iracionální hysterii“. Změna podle něj naopak zpřesní pravidla a zvýší právní jistotu zaměstnanců, firem i inspekce práce.
„Návrh připravujeme tak, aby neměl negativní dopad na státní rozpočet,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová s tím, že vládní experti vyhodnocují možná rizika. Kabinet Andreje Babiše (ANO) přitom na příští rok navrhuje výrazně schodkový rozpočet, výpadek příjmů by mohl deficit ještě prohloubit. Navrhovaný schodek 386 miliard korun je druhý největší v historii Česka po covidovém roce 2021.
Dnes se posuzuje mimo jiné to, zda člověk pracuje podle pokynů zaměstnavatele, osobně a pod jeho vedením. Nově se má výslovně stanovit, že zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, zadává pokyny a určuje pracovní dobu.
Zaměstnávání přes IČO může být snazší
- Závislá práce se podle současných pravidel vykonává jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, osobně a pod jeho vedením.
- Nově má být nutné upřesnit, že zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, zadává pokyny a určuje pracovní dobu. Všechny podmínky musí platit současně.
- Experti upozorňují, že změna by mohla některým firmám usnadnit obhajobu spolupráce se živnostníky místo zaměstnanců.
Kritici upozorňují, že firmám může stačit upravit podmínky tak, aby některá z těchto vlastností formálně chyběla. Snáze by pak mohly obhájit, že člověk pro ně nepracuje jako zaměstnanec, ale jako živnostník, i když by fakticky dál dělal stejnou práci.
Ekonomka Alžběta Mangarella ze Sociologického ústavu Akademie věd označila návrh za „trojského koně“. Rozšíření švarcsystému by podle ní dopadlo na celý trh práce i na příjmy státu, zvedlo by výdaje na dávky.
Změna, kterou EU nepožaduje
Platformová práce je činnost zprostředkovaná aplikacemi, například taxi a rozvoz jídla. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz si tak v Česku alespoň jednou měsíčně vydělává zhruba 145 tisíc lidí, odbory uvádějí 564 tisíc.
Návrh převádí do českého práva evropskou směrnici, kterou musejí členské země EU zavést do 2. prosince 2026. Mangarella upozornila, že jejím cílem je posílit ochranu pracovníků digitálních platforem, kteří často bývají ve slabším postavení.
Co je švarcsystém
- Jedná se o zastírání faktického pracovního poměru. Tím, že člověk vykonává závislou práci pro firmu jako osoba samostatně výdělečně činná, místo aby byl jejím zaměstnancem.
- Člověk tak přichází například o placenou dovolenou a další zaměstnanecké jistoty, zatímco zaměstnavatel za něj nemusí odvádět stejné daně a pojistné jako u zaměstnance a na odvodech ušetří.
- Švarcsystém se v Česku rozšířil v 90. letech a pojmenovaní dostal po podnikateli Miroslavu Švarcovi. Ten s jeho pomocí vybudoval velkou stavební firmu a fotbalový klub FK Švarc Benešov, který z nižších soutěží dostal až do první ligy.
Český návrh na změnu definice závislé práce ale jde opačným směrem. „Tento přídavek k českému návrhu (změna definice zaměstnání) naopak poskytne platformám způsob, jak domněnku závislé práce vyvrátit snadněji,“ řekla ekonomka.
Podle odborů se může třeba stanovení pracovní doby obejít, o zaměstnání se pak jednat nebude. Podle Mangarelly může být změna definice „použita jako návod, jak připravit smlouvu pro ičaře (živnostníky s IČO) a jak se připravit na případnou kontrolu tak, aby švarcsystém nebyl potvrzen“.
Koho se novinka dotkne
Změna se podle expertů může dotknout i pracovníků mimo platformy. Lidé bez zaměstnanecké smlouvy přicházejí například o placenou dovolenou a mají pak i nižší důchody.
Před rozšířením tohoto modelu varuje také bývalý premiér a guvernér ČNB Jiří Rusnok. Česko má podle něj už teď oproti Německu či Švédsku zhruba dvakrát až třikrát vyšší podíl živnostníků. „A z tohoto návrhu to vypadá, že půjdeme opačným směrem k ještě většímu extrému,“ řekl Novinkám.
Odbory požadují vypuštění nové definice závislé práce a zachování dosavadních pravidel. PAQ Research doporučuje změnit návrh tak, aby pro uznání zaměstnaneckého vztahu nemusely být současně splněny všechny požadované znaky.
